Kdo chce kouřit doutníky, měl by vědět jak na to, aneb mýty a realita.

Ujišťuju vás, že kouření doutníků zdaleka není tak nekonečnou vědou, jako znalectví vína. A dokonce to není  mašinkaření, jakým je intelektuálně povýšenější kouření dýmky. Inhalace marjánky pak jsou zcela jiné dveře.

Vybrat si dobrý doutník je věc povahy individuální. Doutníky jsou suché (jsou-li to ovšem doutníky – výrazy jako „filipínské seno“ naznačují, že zdravé jádro jimi pohrdá) a vlhké. Ty jsou náročnější na přepravu a uchovávání. Vyschnou-li, je zle.

Překvapivě není až tak důležitá délka, ale průměr, vyjádřený záhadnou položkou „ring gauge,“ kteréžto číslo označuje kolik čtyřiašedesátin palce má obvod doutníku (krásná to libůstka, co?). Čím větší průřez, tím větší hořící plocha, a tedy silnější prožitek.

Doutníky se vyrábějí v dílnách, např. na Kubě si dělníci již od roku 1899 prosadili a) co přes den vykouří, mohou, b) denní deputát 5 doutníků na doma, a za c) zaměstnavatel jim platí předčitatele, který ráno přečte noviny a posléze čte naučné a povznášející knihy. Jestli čte jedenáctihodinové projevy Leadera Maxima, není mi známo.

O výrobě doutníků jen jedna důležitá informace: nikdy, opakuji nikdy je neválejí sexy mulatky na svých stehnech.  To je výtvor Hollywoodu z filmu Carmen Jones (1959) s Harry Belafontem v hlavní roli. Skutečnost, že to dnes můžete vidět naživo při ukázkách je stejná faktografie, jako když vám předčítají Hankovy objevy. Doutníky se válejí na koží potažených stolech, posléze se lisují…

Doutník se odstřihuje na svém uzavřeném konci gilotinkou, tvarovanou gilotinkou či propichovadlem. Bohužel, už jsem viděl i matlala, jenž volný konec vstrčil do huby a  zabalený zapálil v domnění, že je kingem, ač byl blbem. Ze značkového burgundského si taky neporučíte svařák, a když, tak jednou a naposledy.

Pověry typu, že se doutník polévá lihovinami, příkladně cognacem, aby lépe chutnal, patří do kategorie čtení z lógru.

Že se kouří jen tam, kde se to nesetkává se zákonem či prostou slušností, je snad samozřejmost. Nešlukujeme. A především, nikdy na konci nedrtíme nedopalek v popelníku jako prostincí cigaretáři. Zvláště kubánský tabák je v podstatě nehořlavý a během chvíle uhasne.

Příště se dozvíte něco víc o tabácích, stavbě doutníku a značkách. A neostýchejte se dát najevo, co a zdali vás na tomto tématu zajímá…  Navíc se dozvíte, kdo byl muž, co tak miloval tragédii Romea a Julie.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s


%d bloggers like this: