Protože jsem člověk stále duchem neklidný, povytočil mě jeden Facebočí komentář, tvrdící, že „z tech ceskej blogu uslintanjech skodovkaru a volkwagenistu co se saabistu tyce je mi uz na bliti! saab neni auto, saab je zivotni filosofie!“ Naprdnul mě hned nadvakrát – mám rád to národnostní zevšeobecňování (navíc ten muž je původem z Německa, a jak říkala moje babička ze strany, co je ztamatéž „mluf čésky, nesmějí to poznat!“ Jinými slovy – když ti vadí české blogy, vrať se do Berlína, trabante!
Ta druhá příčina násernosti je zásadnější – typische sektářské vidění „my“ vs. „oni“ – navíc „my“ jsme nadáni vyšším duchem a posláním. To není příznak jen marketingových sekt, i u nás křesťanů mám převelice rád ten tón „dnes ráno mi telefonoval Bůh, a radil se, jak dál…“
Nerozvážně jsem se pustil do debaty, abych se dověděl, že pocit, který zažívám v saabu, totiž zvláštní blízkost mého nosu a předního skla, je způsobena a) tím, že jsem trotl, b) neumím sedět, a c) jsem necitlivé hovado, jakému nástroj vyšších sfér nepatří do rukou. Vrať se k obyčejným volksvagenistům, burane… Samozřejmě ač ad a), nejsem zas takovej hejl, abych se domníval, že někoho uvedu ze sektářství na krásný širý pohled objektivní. Navíc došlo i na argumentum ad hominem, čímže se to pohybuji po okršleku světa, a byl jsem shledán lehkým (!) a mé Volvo čínským. 😉
Psychosomatický účin, totiž indukovat svou násernost na jiné, však byl splněn.
Tento týden zase jiná masa přívrženců jiné sekty ve vytržení masově onanovala nad čímsi, co jsem – opět v blížící se alzheimerovské nerozvážnosti – označil jako iPádlo. No ti mě hnali (naštěstí jen virtuálně, protože v reálném světě bych se skorovykloubeným kolenem neutekl ani Jobsově babičce)!
Třeštění oznamovalo další epochální změnu světa, přitom nikdo dotyčný přístroj ještě nedržel v ruce, jen Jobs předváděl, co to umí.
Možná to bude věc, která změní či pomůže navodit změnu ve vztazích content developerů, it mašinkářů, it softwařičů a umělců, kdo ví. Ale taky je možné, že to dopadne jako jistý Newton (mladší ročníky si ráčí vygooglit, či alespoň vzpomenout na film, kde bývalý speciálkomandník a kuchař Steven Seagal pomocí této mašinky faxuje do Pentagonu, což byl skvělý product placement pro přístroj, který faxoval jak fén na vlasy a tržně zesnul, jedva Seagal vybil všechny térotisty).
Tu a tam se v nábožných rycích ozval bázlivě kdosi, že snad to není až tak moc převratné, a že už se dělá cosi od HP, co bude mít čehosi více. Muž, který se označuje nepříliš pokorně jako „Apple Ambasador / Mac Evangelist“ (svatého Šimona jménem Petr známého prosmež pokorně ze srdce samého, ať tě rybou po hubě párkrát lísknout ráčí, ty velkohubý… titulisto) dal pochybovačům ráznou ideologickou odpověď: http://petrmara.posterous.com/vite-proc-ipad-bude-uspesny
Musím říct, že jsem užasl. Naše pokrokové počítače budou lepší než ty kapitalistické, protože budoucnost jejich jsme nadekretovali do Bulharska. Lidé si nepřejí lepší dílčí technologie (no bodejť, když si nemohou vybrat). A lidé vědí, co chtějí a to právě dostali, a pokud to snad nepochopí, tak jim to sebereme a nářek bude nad lidem Izraele a jen pár se zachrání na iArše.
Opravdu si nemyslím, že by každý toužil po více pixelech ve foťáku. Ale srovnání s fotkami kamaráda možná něco naznačí: proč to moje videjko hraje hůř, proč je ta krásná bloncka na mých fotografiích nápadně podobná terénnímu maskovacímu oděvu Hejkal… I tak úspěšný produkt jako iPhone způsoboval svým držitelům neveselé chvilky, kdyžtě byli nuceni psáti si na papírek obsah smsky, neboť tato nešla přeposlat.
A závěrečné věty toho samozvance-evangelisty o tom, že se zas bude kopírovat, přičemž nikdo nepochopí v čem tkví skutečná síla značky, to už je asi nachlazení a horečka. S podobnou filozofií supermana už se jednou málem octli na huntě, a chtělo to dlouhé a bolestivé držení se za nos, než se dokázali vrátit zpátky do hry.
Všimněte si – opět „my“ víme, že jsme nejlepší, ale holt lidé jsou hovada a tupci, pročež náš market share není 90%. Kdyby byl svět lepší, ostatní by vymřeli… A nebude to náhodou trochu jinak, vy hejhulové z obecní marketingové čítárny?
Osobně si nemyslím, že by iPádlo bylo tak přelomové ani tak newtonoidní – spíš dopomůže spolu s jinými, konkurenčními produkty najít cestu ke skutečně univerzálním přenosným online čtecím a komunikačním nástrojům.
Jak pravil http://twitter.com/kamojedov (tohoto muže vědy a skepse doporučuji na twitteru i na jeho vebu VÚČAKO, nebo-li Výzkumný ústav čar a kouzel), za deset tisíc to konkurence časopisů na záchodě není.
To zas bude mrzeního, až mě přijdou evangelisté tlouci berlami!
27.12.2011 (08:48) |
Souhlasím. Je třeba se pustit do inovací a vývoje – fuj. 3x FUJ!
Vždyť škodovka a volkswagen přinesli světu tolik potřebné průměrnosti, rezavého plechu, hluku a jiných vyožeností. A jen díky marketingovým strategiím (vč. komunismu) dospěly až tam, kde nelze pro leckoho ani docela dobře odlišit škodovku od VW (leda tak, že VW je luxusnější a inovativnější provedení téhož?).
Čína nebo BUlharsko? Nevadí. Alespoň už tam mají zavedenu elektřinu – přinejmenším do fabriky. Mně vadí šílení řidiči masově vyráběných vozidel, kteří exhibují na silnicích a dálnicích už tak životu nebezpečné kvality. Obvykle mne nepřekvapí, že šílenec jezdí ve voze značky Audi. Má objem 3,2 a výše. Tomu se to jede!
Ale pak zastihnu obdobu – ovšem škoda ostavia nebo superb, něco TDI. A pak ještě VW passat – pozor! někteří šílenci mají policejní uniformy!
Vozidla šílenců vykazují znaky novoty nebo alespoň nějakého pajcu (asi tuning). Skvělé a úžasné znaky výlučnosti a jedinečnosti majitele – mám jedinou individualitu ze série!!! (asi několikasettisícové série audi, škody, passatu). Pak nepřekvapí, že tací jedinci mají nablýskanou nokii s nejlepšími parametry.
Proto je potřeba brát nadšené majitele módních výstřelků s rezervou, lehkým opovržením a vykouzlit všeříkající úsměv. Mnohdy nezaškodí rádobyintelektuální vyjádření proti minoritním názorům. V davu škodovkářů jsou povětšinou normální, milí a spořádaní lidé, kteří musejí strpět v rámci masovosti své oblíbené značky také šílence, kterých je, bohužel, mezi nimi úměrné množství ve smyslu tzv. normálního rozložení. O prémiových značkách typu audi to platí obdobně. Jen tito cvoci jsou zřejmě movitější. K iPádlům nebo iVeslům, iDlátům, iČEmukoli bych se příliš nevyjadřoval – americký pohled na věc je s naším do značné míry nekompatibilní – nač mít v telefonu špičkový foťák? je to přeci jen telefon, fotoaparát je jiné zboží, tudíž varianta s fotoaparátem je pro jiné účely – např. čtení QR kódů. To ale předpokládá internet v telefonu. A jejda! To u nás přichází s americkou a anglickou a španělskou spoleností až v roce 2011, kdy iPádla existují už v x-té generaci a mohou být u nás pomlouvána až hrůza. U nás je to mioritní záležitostzasluhující ťukání na čelo (takový krám za takové peníze!), vždyť to neumí pracovat s NAŠÍ esemsekou! Bohužel v USA a jiných oblastech světa je to poměrně běžné spotřební zboží prémiové kvality s plnou funkčností – nač SMS, když můžu použít plnohodnotný email?
A tak jsme u něčeho, co obě kauzy spojuje – CENA!
Pokud bychom bez ohledu na cenu mohli vybírat, volili bychom asi podle vzhledu (estetické cítění), kvality (certifikace versus reklama), zdravého rozumu (asi opravdu jen někteří) a pověsti – nejlepší marketingový trik, který ale zabere pěkných pár let!!!
Někdo by volil určitě i podle jiných kritérií, to nemohu popřít, jen mě nějak momentálně další nenapadají – ale přece! – ekoenviromentální kritéria!!! přece!
PAk by mohlo ubýt škodovkářů nebo by mohlo dojít ke zvýšení kvality škodovek, pak by mohlo dojít i u nás ke zvýšení populace iPhonelidí, kteří si mohou pro zbytek svých aktivit pořídit i jiné spotřební zboží (ačkoli blondýnka k nakousnutí na miniaturním displeji velikosti 2,5´´ nebo i 3´´ bude skoro každá dáma světlejšího odstínu vlasů).
Proto oslavme americkou stupiditu, díky níž inovace v automobilovém průmyslu ponecháme našim čínským přátelům a japonským kapitánům, zatímco americké značky si ještě několik let vystačí s tím, co se naučily u volva, saabu, mercedesu. TAk zatímco padne saab, volvo a mercedes přežijí – a to zřejmě jen proto, že se nejdnalo a nejedná o minoritní záležitost. Pokud by saab získala čínská společnost, mohlo by se stát, že by musel i průměrný čínský milionář volit, zda si pořídí mercedes, volvo, audi, bmw, toyotu, ford, potsche nebo saab. A možná by mu byla bližší jeho domácí čínská značka jako volvo nebo saab. Kdo ví?
Pro nás tady a teď platí, že si každý najdeme svou cestu – samsung nabitý funkcemi a příjemnou cenu (poloviční co pádla!!!) a škodovku (ne-li dokonce volkswagena) za dobrou cenu výprodeje modelové řady s příjemným pocitem, že příplatková výbava je stejně nanic, zatímco těch pár šílenců, co si na něco hraje, si pořídí iPádlo, z něhož budou mít pár let radost (a budou si ho už kvůli ceně vážit) nebo třeba i saab, který i přes své stáří (více než 10 let) směle může technicky konkurovat svým novotou zářícím koegům (o komfortu nemluvě), přičemž pořizovací hodnota takového vraku směle vyrovná na dalších 10 let rozdíl mezi náklady na provoz příjemného nafťáčku od naší národní značky (nemyslím samozřejmě tatru!).
Also, at šije skóuda a vecná sláfa průmerností, my si pockáme na fynálesy nekoho jinécho a pak to f Číně rosjeteme fe felkým!
27.12.2011 (16:09) |
To trvalo!
27.12.2011 (17:11) |
Díky za podporu a pochvalu. Starší volva opravdu nápadně připomínala o pár let novější volhy nebo wartburky. Dneska už je to lepší. Jen příliš mnoho vozidel se podobá saabům z 90. let. Štěstí, že GM už tuto značku konečně odstavil. Konečně i opely budou přes svou extrémní nespolehlivost (jak taky jinak u americké značky) schopny lidem nabídnout dobrá vozidla (proč ale insignia tolik připomíná saab 9-5 nechápu, nadto nechápu, proč poslední modely 9-5 mají nový motor od OPELU, když jej vyvinuli v saabu?).
Obdobně se i francouzskému renaultu podařilo inovovaným modelem laguny poměrně významně v designu přiblížit severskému pojetí. Spojení s volvem bylo v té době čistě náhodné. Proto je za náhodné nutno považovat i extrémní zvýšení bezpečnostních testů nových modelů renaultu v té době. A určitě nikoho ani ve snu nenapadne, že nové mondeo se fordu podařilo vyrobit s cizí pomocí. Jak by to taky bylo možné, že?
A tak už se smiřuji s tím, že budu věčný looser. Včera mi nějaký dobroděj ustřelil zrcátko na mém saabu. Sám si své úplně urval. Asi měl něco neodkladného, nebo si v té tmě ani nepovšiml, že mu něco z vozu odletělo, anebo nemělo cenu brzdit, když už byl do kopce tak pěkně rozjetý…… Já tam poklidil jeho sklo a posbíral části jeho i mého zrcátka. Zatímco pro toho dobráka, co se neumí udržet na své polovině vozovky, čeká nevelké vydání, mě díky minoritě této značky čeká obvyklé martyrium shánění dílu za rozumné peníze – nové zrcátko seženu do druhého dne od schopného distributora, který se vyznačuje hlavně tím, že dodávat díly pro saaby považuje za své poslání. A taky asi chce žít, takže si nasadí cenu, která je pro něho určitě zajímavá. A já budu čekat na dalšího cvoka, který se se díky své bezohlednosti (to není sektářský pohled – alespoň doufám) se svou octavií opět pokusí v koloně těsně před připojením stoupacího pruhu za každou cenu vytřít všem těm tupcům, co se za tím kamionem vlečou, zraky i žaludky, když je divoce předjede. A zavěšen za onen kamion se vrhne vpřed, i když já za ním dostatečně včas blinkrem naznačoval, že už je řada na mně, abych si taky vrznul. TAkový dobrý škodovkář nedbá, vletí mi tam, pak hodí pro jistotu blinkr, abych se asi nevyplašil a mastí si to se svou superkárou do kopce. Stále v levém pruhu, i když mu dýchám na kufr. A stále se pokouší mi dokázat, že jeho 75 kW jej opravňuje k jinému pohledu na svět. JAk já bych se podle jeho návodu měl se svými 169 kW zachovat?
A tak ve 180 km/h boj vzdává a zařazuje se. Pravděpodobně se dotáhl tam, kam chtěl. A já mizím do kopce rychlostí, jakou obvykle se svým vozem nevyvíjím. Nadávám si, že jsem se nechal vyprovokovat a jsem rád, že se nic nestalo ani mě, ani dětem. Musím strpět ostré pohledy manželčiny. Přestávám láteřit a jdu do sebe. KDyž za křižovatkou vidím, že kolega s octavií jede mým směrem, pokorně mu uvolňuji cestu a dokonce bliknu vpravo, což nejen mezi saabisty znamená, že by mě mohl třeba předjet, že ho pouštím. Ale nakonec musím jet, už si netroufá. Není asi rozjetý.
A tak za dalších 8 km už jeho světla vidím velice daleko a pak už vůbec.
NEvím, jaké z toho plyne ponaučení, ale stává se mi poměrně často, že se s takovým stylem setkávám. Agrese. Proto je potřeba psát články a reagovat na ně. Proto chválím autora článku, že se pustil do někoho, kdo generalizoval hrdý český národ a dovolil si jej spojovat se škodovkami a volkswageny. A vlastně i do někoho, kdo se sám pasoval na saabistu.
Pro mě zatím platí, že řidiči většiny vozidel si je nějak vybrali a motivace jejich výběru je rozhodujícím vypovídacím činitelem o jejich vlastním já. Pak může být příslušnost k té které značce dostatečným důvodem k sektářství a možná i k diagóze dr. Chocholouška (ostatně i v tomto filmu si zahrál Saab Sonett 2).
Přes veškerou individualitu příznačnou pro majitele a řidiče saabů vytvářejí tito nepříliš organizovanou komunitu, která má svá pravidla a svou čest. To o armádě fanoušků jiných značek příliš platit nemusí. Třeba jsou na tom volvaři lépe než jiní, ale osobně o tom pochybuji. Ale určitě by mě komunita majitelů rodinných stejšnů potěšila.