Minule jsme skočili u problému vyznění díla, ve kterém se PP nachází. Nyní nastal čas si shrnout desatero pro klienta, který uvažuje o využití PP jako komunikační techniky pro svůj brand či produkt.
Desatero PP očima klienta:
- Samo objevení se produktu není ještě PP. A PP není samonosný – musíte také správně komunikovat to, že PP děláte.
- Jediný, koho vaše značka či váš produkt zajímá natolik, aby se mu líbily obdivné monology postav, jste vy sami. Diváka to maximálně naserevyruší.
- Nemá-li zasazení brandu či produktu do díla dramatickou logiku, proč by mělo být působivé?
- Použitím PP se vzdáváte absolutní kontroly nad vyzněním své message, jste závislí na výsledku díla a jeho přijetí.
- Pokud se polarizace díla, jeho představitelů (hlavně herců) a atributů (žánr) míjí s polarizacemi a preferencemi vaší cílové skupiny, je malér na cestě.
- Potřebujete-li použít PULL přístup, nemůžete se omezit na jedno dílo – je zapotřebí udělat z toho koncept, systematický přístup – a ten komentovat ve vaší další komunikaci.
- Potřebujete-li použít PUSH přístup, musíte mít brand či produkt, který to “unese,” a musíte trvat na tom, aby dostatečně trčel (současně však věrohodně v řádu logiky žánru) v průběhu děje. Z objevení se produktu musíte udělat událost – komunikovanou a anoncovanou vaší další komunikací.
- Nenechte zasazení brandu či produktu na filmařích – po zaplacení faktury jim nejde o nic jiného než o film, a trčící PP vadí. Pokud se dokážete té lákavé příležitosti vzdát, nedělejte to ani vy sami (bod 2). Najděte profesionály, kteří budou hájit vaše zájmy při porozumění specifikům dramatické tvorby a filmařské profese. Pak se také logická a nevyhnutelná nenávist (bod 10) nenávist nesnese na vás, ale na ně.
- Všechny zúčastněné na tvorbě budete bohapustě rozčilovat svými požadavky. Oproti reklamním filmařům nejsou na nějaké tanečky a cukrbliky kolem klientů a jejich brandů a produktů trénováni. Jestli chcete, aby, vás měli filmaři rádi a herečky s vámi tancovaly na dotočných, dejte jim raději nevratný sponzorský dar!
- Efektivita či účinek PP se nedá měřit počtem diváků filmu, ani případným zlidověním tzv. hlášek…
Cpt. Obvious zasahuje
Na závěr pár nečekaně banálních rad (jaké se v internetových diskusích obvykle označují jménem zmíněné autority): pokud nemáte zpracovanou komunikační strategii značky, a komunikační plán na několik let, je zbytečné se o PP zasazovat.
Dílo žije svým životem, u filmu je to několik let, u TV pořadu minimálně rok, během kterých projde distribučními kanály. Nevíte-li co bude se značkou za rok, anebo nevíte-li zda váš hype produkt (nebo jeho upgradovaní následovníci) budou ve vaší nabídce za 9 měsíců, pak je snaha o jejich propagaci touto formou lichá.
Když k tomu přičtete výrobní dobu díla, měli byste si být jisti, že brand či produkt do té doby vydrží mezi živými.
Máte-li dlouhodobý výhled a plán, ujistěte se také, zda v době, kdy se bude dílo natáčet, bude váš produkt už skutečně k dispozici. Kolikrát se už release novinky protáhlo? Není nic radostnějšího, než točit PP scény s modelem, tzv. mock upem, či za přetěžké peníze vyměňovat bazmek v post produkci… A některé věci prostě jdou ukázat jen velmi těžko, není-li funkční aparát na scéně – krásný lesklý detail ničím nenahradíš…
Očekávat, že po celou dobu všichni u štábu smlčí o tom, co že to točí, je naivní, i kdybyste měli 189 smluv o mlčenlivosti – zkuste jimi zavázat posledního osvětlovače.
Stejně tak víra, že na natáčení poskytnuté produkty se v kompletním množství a nepoškozené vrátí, je neopodstatněná, pokud každý item nemá svého osobního bodyguarda…
Ostatní – realizační – aspekty vztahu s výrobci díla probereme až ve třetí sérii, který se bude zabývat rolí zprostředkovatelů či “hlídačů” PP.
Mezitím se ale (opět v pověstném brzku) podíváme v druhé sérii dílů na PP očima médií, tj. výrobců díla, producentů, TV stanic, atd.
Zanechat odpověď