…protože mi chtějí vylepšit život.
A furt. Už jsem zmiňoval, že ta pravá hnědá limonáda poslala kopálistu, aby mě naučil jak žít. Přítel a kolega Michal Pacina ve službách špičkové komerční TV mi nakazuje, abych u bedny zažil víc. Jakási mobilní síť tvrdí, že power to you, což nevím co je, ale nevadí mi to, protože to nevědí ani oni. Ale přesto mám bejt šťasten jak blecha (jestli je to blecha, to hnusné stvoření v jejich nádražácké reklamě).
Venkoncem jsem rád, že se o mě tak starají. Banky slibují bohatší život, očokoládované sušenky lepší život, proměněný EuroTel kdys nabídl i více ze života.
Díky, puňťové – ale co kdybyste svůj nápor soustředili spíš na služby a produkty, a především na POTŘEBY, které ty služby a produkty řeší? Jak naložím se životem, to už si zařídím raději sám.
Jack Trout kdesi vzpomíná, jak v dobách finanční nevinnosti pracoval pro malou banku, poskytující levné hypotéky na levné bydlení – typische amerikanische montovaný domek s garáží a předzahrádkou.
Doporučil jim, ať to naplno řeknou: „Banka, co plní Americký sen.“ Chopili se toho stratégové a kreativní géniové. Vylezlo z toho: „Banka, co plní vaše sny.“
Z přesného claimu se stala poezie.
Podle marketingověkomunikační praxe jsme národ poetů.
A tedy ne prodavačů.
Bigvilik's Brand Building Blog 
Zanechat odpověď