Doputoval ke mně anonymní obrázek (ve slangu se tomu říká “Zdroj: Internet,” což značí, cokoliv našel jsem, za pravdu vydávati budu!)
Hádejte, co nám chtěl skromně se nevynořivší autor sdělit: zajisté, že Coca-Cola-ta-Pravá-a-Červená, se nemusí pohnusněle vykrucovat, zatímco Ta-Pfuj-Pepsi (víte, že v centrále Červené se o ní může mluvit pouze jako o “Modré…?”) kličkuje a jede na každé módní vlně, vlnce i šplouchu, pročež je povrchní a kepku na nic.
Takže se pokochejme a zasmějme, jak hloupoučká Pepsi mění své logo co pět let, zatímco moudrá Červeň se drží.
A pak si řekněme krutou pravdu: právě takhle je to v pořádku!
Coca-Cola je přece leader trhu: The Real Thing. Prapůvodní, originální. A jako taková by své logo neměla ba nesměla měnit. Ona to ovšemže dělá: takřka neviditelnými úpravami grafické podoby, jenže tak, aby si změny nikdo nepovšiml.
Pepsi je její věčnou tržní vyzývatelkou, obrácenou k těm, kteří proti leaderovi z jakýchkoli důvodů revoltují. Ponejvíce proto, že jsou mladší a mají dost prófů, vychovatelů, dohližitelů a jiných autorit. Je to Choice of the New Generation. A každá nová provokující generace si žádá, aby ta jejich (oni nevědí že nestárnoucí) provokativní ikona se proměnila dle představ té jejich – jediné a pravé – revoluční generace.
Všimněte si, že v údobích, kdy se svých rolí obě coly držely, dosahovaly největších úspěchů i tržeb. Když se v dočasném pominutí smyslů (The New Coke či Pepsi snaha zničit Červenou tvrzením, že “Modrá je lepší”) od svých pozic odklonily, nastal pláč a skřípení zubů.
Marketing a jeho komunikace dávají smysl. Pokud nepřijdou Dimunové (ten ovšem udělal limonádu z politicky) či Zymanové či jiní tutumpoti.
Bigvilik's Brand Building Blog 
17.4.2018 (14:26) |
hm, tak jsem si u článku z roku 2010 uvědomila, že poslední logo, které u pepsi vnímám, je to z roku 1950. a… můžu to říct? můžu říct, že mi pepsi chutná, i když už jsem stará a nerevoltuju limonádama?