Zaržál jsem a hlavou trhnul jako starý cirkusový kůň, když zaslechne Fučíkův marš. Práce mě svedla dohromady s malou, vyzývatelskou značkou, která trpí útlakem velkých, lenivých brontosaurů, žijících ze setrvačnosti chování spotřebitelů.
Miluju tržní vyzývatele a práci pro ně! To jsou marketéři, kteří riskují. Protože musí. Nezachrání je bezpečná průměrnost. Neudrží si svou sesli pečlivým reportováním a obezřetným marketingovým mimikrováním.
Obracejí každou korunu ne dvakrát, ale třikrát. Když ji investují, bolí je to. Ale vědí, co si za ni chtějí koupit, a trvají na svém. Hlídají výsledky s péčí, s jakou rodiče sledují školní vysvědčení.
Jejich boj je velmi osobní. Buď jsou to majitelé, anebo lidé majitelům blízcí – a pracovat s majitelem je to nejlepší, co vás jako marketingového komunikátora může potkat. Odvaha se u nich pojí se zodpovědností za svůj vlastní osud i majetek. Proto požadují stejnou odpovědnost i od vás.
A tady právě začíná to nejkrásnější. Máte šanci ukázat, co ve vás je. A jestli dokážete kromě sebe prodávat i klientovu značku. A jestli mu skutečně budete podporou a zdrojem finančního incomu. Jinak jste mu na nic.
Miluju tržní vyzývatele.
Kdyby to slovo nebylo tak zprofanované a kluzké jak mokré mýdlo, řekl bych že je to výzva!
Zanechat odpověď