Mentální lenost producenta zubních past šla tak daleko, že výhody produktu vysvětloval v TV reklamě právě na ní.
Pan klient si neuvědomil, že milióny spotřebitelů naštěstí nikdy takovou torturu nepoznají. Spot byl z jeho života. Ne z jejich.
Pokud spadnou do mlýna rekrutace, je to jako by je mimozemšťané unesli na UFO. Jak je lituju!
Toho utrpení: několik hodin sedí seštosovaní s dalšími nešťastníky, aby na všechny viděla kamera. Rozmarem agentur se vybere co nejmenší, nejzatuchlejší a nejnevzdušnější cimra.
Postupně jim něco ukážou, a teď je mučí, ždímají, vyslýchají, musí zaujímat stanovisko k užívání papírových kapesníčků, artikulovat filozofické postoje k WC čističi, přemýšlet, jaké by to bylo zvíře, kdyby to nebyl tvaroh.
Samozřejmě, že je to cenná metoda – když spontánně řeknou, co se jim líbí, co se jim zajídá. Ale to všechno trvá jen několik minut. Pak se z prostých spotřebitelů stanou experti. Vaří pivo lépe než sládci, posuzují logo lépe než komise designových cen.
A proti nim sedí životem znavený profesionál, který už taky dávno není z jejich světa. Jen někdo od nás se dokáže zeptat (bohužel pravdivý případ):
„A jaký je podle vás u tohoto sloganu potenciál rozvíjitelnosti?“
Inu, UFO.
Bigvilik's Brand Building Blog 
Zanechat odpověď