Co je „Staří hrají mladým,“ už víme. V poslední době se objevuje obrácený gard.
Politici umotali penzijní reformu, finančníci zareagovali.
Pojďme nejdřív pochválit dceřinku České spořitelny, že u ní mladí starým nehrají: příběh se synkem, který se o rodiče postará – až bude slavný a bohatý – je výborná idea. I casting a míra herecké stylizace jsou fajn. Nebýt módně desaturovaného obrazu (šedého jak většina reklam) a nudného zvuku, bylo by to ještě lepší. Co oceňuji nejvíc, je vhled do cílové skupiny – obrácení motivu „dítě se o nás postará“ do zjištění, že vzhledem k jeho netalentu bude lépe si uspořit!
To Penzička je pravý opak. Vysvětlit spořiteli, že by si měl ukládat, protože tak jako tak bude retard, bez zubů, hluchý a neohebný, je dost vratká idea. A ČSOB pokračuje v podobném duchu, i když méně trapně:
„Až tohle nepřečtete, bude už pozdě. Do svého pohodlí investujte v mládí s ČSOB Plánem na penzi.“
Přestáváme být mladí ve chvíli, kdy si opravdu připustíme, že budeme staří. V ten den se přestáváme smát fórkům o tom, jak nám jednou bude vypadávat protéza. A chceme si koupit pocit bezpečí, že příznaky stáří zmírníme alespoň penězi.
„Mladým,“ co tyhle kampaně připravili, to ještě nedocvaklo.
Zanechat odpověď