MSM 06: Produkty s přívlastky

Internetem koluje obrázek, na kterém je balená dietní voda. Voda! Někdo ji šikovně zabalil a označil přívlastkem, který prodává. S přívlastky se roztrhl pytel. Co není dietní, musí být čerstvé, co není čerstvé, musí být bez chemických konzervantů. Tradiční, české, domácí.

Výkřiky a nálepky s přívlastky se rozlézají po obalech jako mor.

Jenže méně je více. Pamatujete na cenová zaklínání? Svého času se bez garance nejnižší ceny, záruky nejlepší ceny atd. neobešel jediný letáček. Sám jsem se pokoušel jednoho klienta přesvědčit, že taková záruka prostě není uvěřitelná. Marně. Pomohl až výzkum oční kamerou. Ukázalo se, že bdělé oko zákazníkovo neomylně nálepku s garancí míjelo širokým obloukem. Oko bylo spojeno se skeptickým mozkem, který věděl, že nikdo nemůže slíbit, že bude nejlevnější, vždy a všude.

A stejná inflace nás čeká s přívlastky. Co je platno, že jeden chléb je Dědečkův a druhý Babiččin, když oba chutnají po molitanu. Že průmyslově vyvářená polévka se může třeba třikrát jmenovat Domácí, ale je a bude pořád z fabriky. Časem jim to dojde. Účinnost komunikačního šamanismu bývá jen dočasná.

Tak jako je masové koření veganské jen dokud se nedotkne masa…