V českých médiích je ustálena floskule „To je zajímavá otázka, pane redaktore, a jsem rád, že se na to ptáte!“ Nejčastěji se ozývá, když blahosklonný dotázaný uzná, že mu byl položen dotaz, jaký si přál, případně předepsal.
Že je to většinou otázka plonková, hloupá a zbytečná, a la „Jaké jsou plány vaší firmy do budoucna?“ netřeba pochybovat.
Nedávno jsem z nutnosti procházel dvě desítky českých webů. Přesněji jednu sekci – FAQ. Měla se jmenovat jinak: to jsme rádi, že se ptáte!
„Q: Co mám udělat bezprostředně po nákupu na e-shopu? A: Nemusíte udělat vůbec nic.“
Chápete tu úlevu, které se nám právě dostalo?
„Q: Je skutečně důležité dodržovat správný pitný režim?“
Citát ponechám bez odpovědi, snad to napětí z tajemna přežijete.
„Q: čím je firma XYZ jedinečná?“
Následuje několik odstavců sebechvalného plku, po jehož analýze zjistíte, že firma je odlišná tím, že žádnou diferenciaci nemá. Ráda by byla pro kohokoli cokoli, což obvykle končí tím, že je pro nikoho nic… Prodá vám spodky, omyje boty, kdyby někdo chtěl, i pojistku zařídí. Jak to měla kdysi jedna agentura v inzerátu? „Za peníze cokoliv.“
Tak zpátky na strom: FAQ mají pomoci tím, že spotřebitel může najít odpověď na svou pravděpodobnou otázku. Otázku často kladenou.
Ne otázku, kterou chtějí, aby položil…
Bigvilik's Brand Building Blog 
Zanechat odpověď