MSM 14: Až za hrob

Jsou ostrovy, kde se pomsta nechává vychladnout, kde spory nekončí ani pohřbem, ale táhnou se dvě tři generace – i dál. Co má Sicílie či Korsika společného s marketingem? Všechno. Neláska spotřebitele může jít až za hrob!

Jedna automobilka před více než deseti lety výrazně změnila vzhled produktů. Filosofie oblá nahradila filosofii plnou hran. A dodnes má vlastně dva fankluby – mnoho let se formující tradicionalisty, kteří se se zradou nikdy nesmířili, a pomalu rostoucí novofandy, kteří ovšem už nemají takovou dynamiku ve vztahu ke značce. Přijedete-li oblým mezi hranaté, se zlou se potážete!

Bývalý monopolista třikráte změnil jméno i vlastníky, čtvrt století skoro uplynulo – a ejhle, v diskusích to schytává od naštvanců, co se tehdy tak tak narodili.

U jiné značky jsme ve výzkumu dosledovali zrod předsudků ke zkušenosti otců či dědů dnešních spotřebitelů. Oni kdysi značku okusili, shledali ji lehkou – a naučili totéž své potomstvo. Do dnešních dní je to jedna z nejkontroverznějších značek, na niž mají názor i ti, co nikdy nezkusili. Není síly, co by je obrátila.

Stačí i jeden jediný nespokojenec, aby vyvolal bolestivý problém. Už jsem viděl auta, polepená protestními plakátky proti špatné kvalitě. Jeden čerstvý majitel miliónové limuzíny zjistil, že otevřít vestavěný popelník je práce pro vraha (měl pravdu, mimochodem), vůz opustil hned před dealerstvím – a vydal se na dlouhou cestu pomsty a nenávisti.

Léčit nelásku spotřebitele není snadné. Trvá to léta.

Marketingové hřbitovy jsou plné značek, kterým to nevyšlo.

This entry was posted on 26.8.2013 at 00:01 and is filed under brand building, komunikační techniky & vychytávky, msm, pokrok nezastavíš ani červenou lucernou!, prodej teplé vody v sáčcích, zkušenost spotřebitele, česky. You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. You can leave a response, or trackback from your own site.

7 komentářů to “MSM 14: Až za hrob”

Scalex Says:
26.8.2013 (06:22) | Odpovědět
Škoda té nekonkrétnosti. Jména a názvy by výrazně pomohly pochopit širší kontext (a srovnat si to třeba s vlastním vnímáním oněch značek) a článek by měl dopad na širší publikum. Takhle si ho plně užijí jen lidé s obrovským přehledem v branži, kterým tohle naťuknutí stačí (a mezi něž bohužel nepatřím).
- bigvilik Says:
  26.8.2013 (10:08) | Odpovědět
  Za stovku ti je napíšu na G+, tam nikdo nechodí! 🙂
M. Says:
26.8.2013 (13:05) | Odpovědět
Teda ale teď si lámu hlavu nad tím, o jakou značku jde, na jakou má každý vyhraněný názor, ať zkusil nebo ne.
- bigvilik Says:
  26.8.2013 (13:09) | Odpovědět
  Takových značek je! Jaký máte názor na Ferrari? Rolls-Royce? Lear jet? 🙂
  - M. Says:
    26.8.2013 (21:32) | Odpovědět
    Jo tak! Teď už je mi to jasné. 🙂
    - Radek Burda Says:
      27.8.2013 (15:16) | Odpovědět
      Claudia Schiffer
Pavel Rybka Says:
24.6.2014 (01:46) | Odpovědět
Často je citován výrok TGM: „státy se udržují těmi ideály, z nichž se zrodily“. V podnikání, má-li přežít, je někdy nutno změnit strategii. Nesmí se ale zapomenout na to, čím se značka vyznačuje. Cílovou skupinou může být náročný zákazník nebo zákazník hledající slušnou užitnou hodnotu vzhledem k ceně. Nabídnout náročnému zákazníkovi ekonomické řešení není dobrou známkou pro prodejce, protože zákazníka neodhadl. Ani v opačném případě se obchod neuskuteční. Některé firmy si myslí, že investicí do reklamy zvýší cenu produktu, a chybějící vlastnosti nahradí image značky. Příkladem budiž firma vyrábějící sýry, která spustila reklamní kampaň, ale skutečnost je taková, že její sýry ztratily svůj nejdůležitější atribut – výborné senzorické vlastnosti, protože podlehli naléhání na snížení ceny. O trochu lepší přístup má uzenářská firma, která to zkouší prodejem dražší řady produktů s přídomkem poctivý, protože o její standardní produkci se to už při nejlepší vůli prohlásit nedalo.