Muž byl zachmuřený a já tušil proč. Zajel jsem do podzemního parkingu okrajového nákupního centra. Dopoledne, jak po vymření! Na jeho overalu znak automyčky, která tu rozbila stan. I tam pusto, krom pár klacků ve stejných kombinézách. „Nechtěl byste si nechat umýt auto,“ otázal se mě bezelstně, „mně se tam nuděj‘ lidi. Já bych potřeboval, aby něco dělali!“
Archive for Září, 2013
MSM 19: Pan Potřeboval
30.9.2013MSM 18: Děkujeme za pochopení!
23.9.2013Něco se stalo, tady a v minulém týdnu. Řekněme výpadek. Nechci se už k tomu vracet, třebaže se domnívám, že dotčená značka si tím nadělala do budoucna pěkné klubko malérů. Ale kdo jsme my, abychom věštili u té samé firmy, co mě každý měsíc stáhne o dva a půl litru! Tedy zatím.
Sebedojímání
17.9.2013Stalo se jednou neštěstí: pražští hasiči vjeli na fňuknu do křižovatky, a někdo je sestřelil. Hasičský vůz se překotil na chodník, kde zrovna šli dva turisté. Jeden zahynul, druhý přišel o nohu. Rychle přiskočila hasičská mluvčí – a dojala se nad emocionálním zmarem, jaký si prožili stateční záchranáři.
MSM 17: Podívat se pod prsty
16.9.2013Koho by nebavilo koukat na cizí práci, že Jerome K. Jerome? Snad každý z nás rád pozoruje výkony mistrů řemesel. Dodávají jistotu, že se dílo zdaří: ať už zpívá tenor, anebo Japonec lepí sushi. Mé srdce pěje i lepí s nimi!
Vidím hřebík, slyším hřebík!
12.9.2013(aneb další kampaň, co tu vůbec nemusela být) Jako vždy na webu MarketingSalesMedia.
MSM 16: Snaha se necení
9.9.2013Možná jste to taky někdy zažili: měla to být klidná večeře, dobrá společnost, ale co deset minut bzučí okolo číšník. Tohle nevěděl, že už není, pak se přijde omluvit, že ještě nezmínil dnešní specialitu, dvakrát oznámí, že už to bude, mezitím snaživě dolívá a přitom se ptá, jestli vám něco nechybí, servíruje a souběžně brebentí, po jídle se dotazuje, jak jste byli spokojeni, vyprovází vás – a hubu nezavře.
Okopávání kotníčků? Nebo pneumatik?
6.9.2013Na webu týdeníku MSM jsem se podíval na srovnávací kampaň, která právě probíhá.
MSM 15: Spotřebitelské legendy
2.9.2013Kdysi jsem pracoval na televizní kampani pro populární prací prášek. Ptali jsme se opravdových spotřebitelek na skutečných tržištích, co je pro ně při praní prádla důležité (ano, tehdy se to ještě dělalo takhle primitivně!) Jedna z žen, kterou jsme zpovídali, byla zaměstnankyní železných drah, což bylo lehce rozpoznatelné z jejího stejnokroje.