Něco se stalo, tady a v minulém týdnu. Řekněme výpadek. Nechci se už k tomu vracet, třebaže se domnívám, že dotčená značka si tím nadělala do budoucna pěkné klubko malérů. Ale kdo jsme my, abychom věštili u té samé firmy, co mě každý měsíc stáhne o dva a půl litru! Tedy zatím.
Pobavila mě ovšem jedna věc: kdokoli se mnou o dotyčném průšvihu hovořil, měl jasno: naštvala ho formulace
„Děkujeme za pochopení.“
To nasrání TM (promiňte můj nevědecký, avšak zákazníky ovlivněný slovník) bylo neuvěřitelně absolutní a aktivní!
Oni nevěděli proč, a já se to z nich snažil dostat umnými sokratovskými dotazy. A jako starý Sokrates: dozvěděl jsem se, že vím, že nic nevím.
Vysvětlení bylo tak prostičké, že mi to mohlo dojít v samém začátku: je hezké, že svým zákazníkům děkujete za pochopení, ale má bejt’? Má vás klient chápat, že sice umíte vybrat prachy, ale zároveň nejste schopen dodat koupenou službu? Má mít pochopení pro vaše selhání?
A přitom stačí tak málo. Místo
„proud nejde, opravujeme to, díky za pochopení!“
by stačilo
„děkujeme za pochopení, že vám právě instalujeme lepší službu!“
Tomu bych i rozuměl.
Ale děkujeme za pochopení, že jsme nýmandi?
Děkujeme, že to nechápete!
23.9.2013 (10:14) |
A já původně myslel, že to je o té šmoulí akci v Albertu, která se jim zcela nepovedla a také ji zakončili – děkujeme za pochopení. 🙂
23.9.2013 (10:17) |
Tak tento konec mi unik‘! Děkuji za pochopení!