Touha stará jak obchodnictvo samo: pojďte k nám, tady si vyberete, najdete tu cokoliv! Nenajdou. Přesto se denně rozšiřuje nabídka, přibývá sortimentu a utvářejí se další line extensions.
Občas to pozoruji v hypermarketu: objeví se nový produkt, jenže já vím, že nevydrží. Bez podpory, bez kampaně – chvíli tam je v šesti variantách, poté zbyde jedna. A pak zmizí. Nikdo to v těch hromadách nenašel.
Před lety chtěl jeden podnikavec zřídit flotilu food trucků, ze kterých by prodával teplé obědy do ruky. Nezřídil, myšlenka byla předčasná, ale uchvátila ho idea: bude nabízet považte celých 184 kombinací, z nichž si může hladový openspacista sestavit svůj lunch. A už viděl to číslo jako středobod komunikace. Představte si situaci: strávník přistoupí, nastuduje 184 položek, podumá, rozhodne se pro kombinaci, sdělí ji fůdtračníkovi, ten ji složí, prodá, podá. Obslouženi tři zákazníci za hodinu. Pojem fast food dosáhl svého dna.
Tuhle jsem si na něj vzpomněl. Zamrzl jsem před menu boardem v rychlokavárně. Po dvou minutách mě zapultní baba sjela na tři doby, že si mám nejdřív nastudovat, než si jdu objednávat. Zlatý voči!
Jsme zvídaví, my spotřebitelé. Rádi si vybereme. Ze tří variant, možná z pěti. Ale vyberte si ze 184 kombinací! Najděte mezi pěti tisíci položkami v prodejně jednu novou. Je to možné, ale zní to jako rada typu: najděte si životního partnera mezi miliardou Číňanů.
Pokud to za jeden krátký život stihnete.
Zanechat odpověď