Aby mě milovali! To nejambicióznější, to nejsložitější, co by se mělo rozvíjet z postupného poznání, důvěry a obliby, to chceme hned. Lidi i značky.
U lidských bytostí to chápu, kdo by nechtěl být milován? Ale u značek? Jeden milovník počítačových veteránů se tuhle divil, že podle představ softwarových vývojářů si máte nějak užívat anebo vychutnávat operační systém. Kdyby jenom, vy ho máte milovat! Mé lásky se ovšem domáhá nealko i alko, sýraři, pekaři i řezníci, chce ji výrobce mobilů i operátor, dodavatel složenek za proud, a nejposledněji se rozhodla i hřbitovní správa, že by lidé měli Olšanské krchovy milovat, a míní tam konat zábavné workshopy i čtení z autorů tam uzemněných či uložených. Podávání věnečků a rakviček neopomenuto.
Má to několik háčků: kolik lidí kolem sebe milujeme? Odhlédneme-li od požadavku, že máme milovat bližního svého jako sama sebe, ke kolika osobám opravdu cítíte lásku? A kolik používáte výrobků od značek, které tak úporně chtějí být milovány? Milujete svůj mobil? Milujete dodavatele elektrické energie? Milujete hřbitov?
Samozřejmě, ke spoustě produktů, služeb a značek máte nějaký vztah. Jsou vám sympatické, jsou vám protivné, anebo máte ten vztah, že žádný nemáte. Jsou vám šumafuk. Značkové managementy to chtějí změnit. A tak se zaměří na špičku pyramidy.
Určitě kolem sebe znáte někoho, kdo tak chce být milován, že by proto udělal cokoliv. Velmi často se jim v reálném životě vyhýbáte, protože soužití s primadonou či třídním šaškem má své výhody jen dočasně. A co se značkou, která je na tom podobně? Na některých je urputnost touhy přímo viditelná. Na jiných je nejotravnější to, že je formulovaná: „Spotřebiče, které budete milovat!“ „Náš účetní systém si zamilujete!“ „Vy a my – láska na první pohled!“
Je krásné, když je značka milována. Ale obvykle se to stane až po dlouhé cestě: awareness, sympathy, trial, buy, experience, trust, loyalty. Co slovo, to stupeň pyramidy. A na vrcholku možná love.
Ale přeskočit rovnou na špičku nejde.
Zanechat odpověď