Víte, že už to po letech vycítím? Korporace je těhotna zásadním, epochálním projektem. Zrodila se Velká Vize! Její porod přichází ve dvou situacích – když je organizace navrchu, anebo když zkoumavě hledá dno. Ale v obou situacích jsou příznaky samodruhosti i povití dosti podobné.
Nejprve jen tichý nadnárodní šum. Vedení se kamsi stahuje. Jsou povoláváni místní náčelníci a vracejí se z nadřízených štábů s potutelnými úsměvy. Pak už je věc zřejmá: do centrál se zasílá dvakrát více údajů o předtím zcela nezajímavých věcech. Jsou viděni zbrusu noví konzultanti a potulují se záhadní starohipísáci.
Je to tu! Den D, minuta M. Je-li velestruktura na vrcholu, přebarvují se concordy na modro. Je-li v dolní úvrati, vyhlašuje se nová skromnost. Padají velká slova. Pokud možno nová. Jak ukázáno výše, nejlépe se Velké Vizi přidělí i barva. Nebo dosti futuristický letopočet. Aspoň tak 2020.
A je to většinou tak důležité, jako existence Ludolfova čísla. Je milé o ní vědět, ale v zásadě byste se bez ní taky obešli. Vize, Plán či Iniciativa totiž většinou halasně vyvolávají do světa, co je potenciálnímu zákazníkovi šumafuk. Pepsi bude ode dneška více modrá. McDonald’s více zelený. Neprodáváme pivo, ale globální feeling. Máme hodnoty. Chráníme konipase mřížkovaného. Jsme inspirováni vámi. Jste inspirováni námi. Budoucnost našla svůj domov. A my našli ji.
Vize se zhmotňuje, naštěstí pro duševní zdraví spotřebitelů jen teoreticky. Zasedají grémia, boardy a kokomise. Věci se implementují, což značí, že roste počet e-mailových adres, na které se ty přerostlé prezentace posílají.
Jednoho dne je konec. Tichý ústup. Vizí je pověřen jakýsi mameluk, jemuž to zastaví kariéru na dost dlouho, protože být viděn s odvolanou vizí je jako jíst předvčerejší rybu.
A pak se může pár lidí – pokud tam ještě zbyli – věnovat studiu přání a potřeb zákazníků. A formulací nabídek a příslibů, jak jim je splnit.
Než nastane Příští Velká Vize.
15.9.2014 (09:59) |
Díky za poslední dvě věty.