Klasik měl jasno. Přejmenujte růži, vonět bude stejně. Ale mě se tuhle někdo zeptal: „Nemáme po deseti letech přejmenovat svůj brand?“
Značky se přejmenovávají, mnohdy naprosto bez důvodu. A naše branže není žádnou výjimkou. Nikdy nezapomenu na satori nad tiskovou zprávu, oznamující, že agentura dříve známá jako Wundermann Cato Johnson, která se rok předtím přejmenovala na Impiric, se právě znovu přejmenovává na, tramtadadá, chvilka napětí… Wundermann. Těch hlavičkových papírů! Těch vizitek! Těch ukroucených krků!
Je jen málo oprávněných důvodů, proč měnit brand. Možná když utopíte trajekt se spoustou cestujících. Když vám bouchne chemička. Když jste politické hnutí Kolibřík. Anebo Malaysia Airlines. Ve většině případů se ale dá žít i s ne úplně nejvhodnějším jménem značky. Pokud nejde proti představě o zboží nebo službě, kterou nabízí. Čtyřkolky z fabriky Fuji Heavy Industries nakonec dobyly Ameriku. Ale ne pod touto značkou, připomínající výrobnu přístavních jeřábů. Až pod novým logem z hvězdiček a se jménem Subaru.
Momentálně si touto zkušeností procházejí mnohé e-shopy. Je svůdné na začátku rozjet obchod na šťavnaté doméně nejlevnejsi-fandovy-trenky.cz, ale co když se po několik letech ukáže, že trenky nejedou, zato o luxusní botky by byl zájem? V daném případě jde bezpochyby o Malaysia II, ale co v případech, kdy je rozpor méně do očí bijící? Je lépe zahodit úsilí, zavedenou značku i získané příznivce, anebo pokračovat s tím, že jméno jaksi drhne? Je to dilema, které nemá žádné dobré řešení.
Zlatá obecnější jména! Jablko může vonět jako smartphone i jako nahrávací společnost. A já na stará kolena právě buduju značku, která se jmenuje jak padesát dalších firem ve městě. A milion na světě. Takže ji odlišit bude o to těžší.
Co růží zváno, zváno jinak – pořád nebude brand. Jen pouhé jméno.
Značka je až to, co ze jména uděláme.
Zanechat odpověď