Je po volbách. A hle, opět se urodil zázrak: všichni vyhráli. Jedni na počet mandátů, druzí na procenta, třetí na zdvojnásobení počtu hlasů (podle hesla „z nuly se roste nejlíp“). Kdo neutrh‘ nic podobného, aspoň se zviditelnil, nebo v krajním případě vymezil proti tyranizujícímu monopolu mediálního mainstreamu.
Můžeme se chvilinku politikářům posmívat, ono jim to neublíží. Jenže něco podobného jsem už mockrát zažil na Effie. Tenhle prodává malá auta pro dva lidi, psa a bágl, tamten malá auta pro dva štíhlé lidi, kočku a půl báglu, onen něco, co se zvenku nijak neliší. Ale všichni prodali nejvíc. Kouzlo spočívá v umění definovat si svůj segment tak, abych v něm byl své osady kingem.
Všichni to umíme. Na Effie se – jak známo – píšou cíle kampaně až podle toho, jaké po ní shodou náhod přistály výsledky. Kreativní festivalový nápad se nakonec na nějakého ovšemže neplatícího klienta napasuje, i kdyby to měl být švec dole v průjezdu. Kampaň je klientem i agenturou zhodnocena podle hesla „Z nedopatření učiň záměr.“ Agentura se pochlubí aspoň tím, že „kampaň vzbudila velký ohlas,“ když už se cílové skupině tak hrubě nelíbila. Řetězec v tiskové zprávě šikovně skrytě a v nekonečném odstavci přizná, že nepodařilo pokračovat v trendu zvyšování tržeb jako v předchozích letech, ale to se dozví jen pilný luštitel body copy. Povrchní čtenář perexů se dozví, že jádro cílové skupiny se výrazně stabilizovalo, ať už to znamená cokoli.
Jak málokdy se ozve čestné a otevřené: „Nevyšlo nám to!“ I krachující a umírající Julius Meinl v Praze svůj propadák v duchu tradice vysvětlil ne svým evidentně špatným konceptem, ale tupými a nepokročilými spotřebiteli. Jak jinak?
Jenže opačný přístup vás může i zachránit. Když byl před pár lety Airbnb pod těžkou palbou kritiky, zachránil je jeden tweet: "We Screwed Up And We’re Sorry"
Služba se udržela. Klienti se uklidnili.
A všichni vyhráli.
Bigvilik's Brand Building Blog 
Zanechat odpověď