Existuje mnoho mužů, kteří mají nějakou tu svou vysněnou. Naděje pramalá, ale v ideálním světě by měla být takováhle, vypadat právě takhle, chovat se takto. Nebo by to dokonce měla být ta jedna, konkrétní. Možná celebrita. Muži v tom nejsou sami, i ženy mají své pany Božské. Případné kombinace pohlaví si už doplňte sami.
I marketéři mají své vysněné. Cílové skupiny. „Cílili jsme na mladé nezávislé, a dopadlo to takhle,“ ukazuje potenciální klient výsledky výzkumu po kampani. Uživatelé nejsou mladí, nejsou nezávislí. Není divu, produkt není ani energy drink ani žvejka. Tážeme se: není tedy čas udělat pápá fotkám naježených skejťáků? Přestat v textech mluvit k puberťákům? Dál jsme se nedostali. Stačilo pohlédnout odhodlanému marketérovi do očí: mladí a nezávislí byla jeho vysněná cílová skupina. Bude je oslovovat, i kdyby předplatné na kremace prodával. Jen ho osud postavil do špatné kategorie.
Chceme je živé, inteligentní, dobře situované – a otevřené našim nabídkám. Kdybychom místo marketingu provozovali restauraci, rádi bychom si ji naplnili právě takovými typy. Možná bychom to měli udělat. Oni by nám tam začali chodit reální lidé. Ta hrůza! Někteří maličko tupí, někteří maličko hádaví, mnozí nepochopitelně přesvědčeni o blbostech, které vehementně vyprávějí kdekomu.
Prodávat panu Božskému je takové… povznášející. Prodávat buranovi nevděčná otročina. Jenže svět není plný vysněných ideálních lidí, těch co se fotografují pro image banky. Svět je plný nenaladěných lidí se svými slabostmi a problémy, se strachem z omylu při výběru produktů a služeb, nedůvěřujících marketingové komunikaci, protože už byli mockrát podfouknuti.
A protože nemluví k nim. Mluví k imaginárním, vysněným lidem.
Protože jich se nikdy nikdo neptal, jak by podle nich měla vypadat jejich vysněná reklama. A pokud ptal, stejně nedbal.
Taková pěkná hra, ta naše vysněná!
Zanechat odpověď