Jsou všude kolem. Slušné značky. Nedělají nic nepravého, nedělají ani nic pravého. Prostě se slušně prezentují.
A proto je vlastně nevidíte. Je to trochu smutný svět, ve kterém zdvořile se chovající značky vlastně nevnímáme. Všimneme si jenom těch ukřičených.
Spotřebitelé by chtěli české výrobky – a tak se jim jich dostává. Za každou cenu. Adjektivum „český“ se objevuje i na plechovkách s ananasovým kompotem. Kam to dojde, je jasnější než ryzí česká vodka: stane se z toho ptydepe, stejně jako se stala z „garance nejnižší ceny“ i podivné fráze, kterou si překládám jako „bez prezervativů“.
Tomu produktu, jeho tvůrcům i obchodníkům spojeným s výrobou, distribucí i prodejem se předem omlouvám. Je to jen příklad – a nezůstane osamocen.
Bigvilik's Brand Building Blog 