(Věnováno panu Adentovi, co si to objednal)
Italský ministr kultury a turismu Dario Franceschini je dozajista čtverák. Posteskl si, že úroveň britských turistů neodpovídá náročným měřítkům. Že Itálie stojí o kultivovanější poutníky, kteří by přijížděli za uměním, hudbou a gastronomií. Místo toho se objevují opilci, řvouni a poškozovatelé památek. Uzavřel to tím, že se Itálie soustředí na elitní turisty. Jak, to už neřekl.
Pobavila představa uniformovaného příslušníka kulturnědědické policie, který rozdává bandě východolondýnských rowdies testy o antické kultuře, renesanční lyrice a památkovém místopisu Říma, přičemž hříšné shromažďuje a vrací do barbarské vlasti! Zvlášť zabedněná individua dostanou černý punkt do pasportu, a sbohem, už ani Mezzogiorno!
Ani omylem! Itálií i jinými zeměmi se budou valit hordy přiopilých red necků v tričkách fotbalových klubů či účastníků stag party. A kdo chce ochránit sochy, bude k nim muset postavit zřízence.
Lepší lidi! Soustřeďme se na elitu! Věčné sny prodavačů čehokoliv. Pan ministr by se asi převelice bránil, ale z jistého úhlu pohledu je jím i on. Prodává nabídku Itálie coby turistické destinace.
Každý prodavač může do jisté míry ovlivnit, kdo mu bude chodit do kvelbu. Obrací se k určitým cílovým skupinám, upravuje pro ně nabídku i tonalitu. Ty z jeho hlediska správné se snaží podporovat, ty, kteří mu příliš nevyhovují, v nabídce i komunikaci ignoruje. Obvykle si obě strany po pár srážkách vyhoví a jdou si z cesty.
Ale nikdy to nefunguje tak, že si vysníte ideální klientelu, tu oslovíte, přilákáte, a zároveň odmrštíte všechny ostatní. Možná – a to bude největší úspěch – zvýšíte poměrné zastoupení těch pro vás žádoucích. Jenže ani oni nejsou homogenní skupina. Urvat soše paži může i syn primátora, nejen fotbalový výtržník. A noční klid ruší multimilionáři stejně talentovaně jako banda montérů na rozlučce se svobodou.
Lepší lidi nejsou. Poohlédněte se na jiné planetě.
Bigvilik's Brand Building Blog 
Zanechat odpověď