Před pár dny to bylo 80 let, co si Leo Burnett otevřel s osmi kolegy reklamní agenturu. Udělal malou oslavu pro přátele a první tři klienty, ale odborníky neohromil.
Prý mu brzo nezbyde než rozdávat červená jablka, která byla u vchodu do nové agentury v míse na stole. Protože to byl bojovník, zatvrdil se. A jablka se opravdu na recepcích poboček rozdávala dlouhá léta.
Vymyslel se svými lidmi pár kampaní, které navždy změnily vnímání spotřebitelů. Zvlášť miloval personalizace značek – a neudělali jich málo: Tygr Tony (Kellogg’s), Tuňák Charlie (StarKist) a Ol‘ Lonely, věčně osamělý opravář značky Maytag. Tihle všichni nás Čechy minuli, k nám přiklusal jen ten nejslavnější, kovboj Marlboro Man. Dokud mu to zákonodárci nezatrhli.
Zavedl pravidelná hodnocení kreativity na škále 1 – 10. Běda těm, kterým se na sedmičku nedařilo dosáhnouti jako ruce v logu agentury na třpytivé hvězdy! Ještě rychlejším hodnocením byl prý jeho spodní ret. Čím víc ho sroloval a la habsburk, tím víc bacha. Jestli něco nenáviděl stejně jako hloupou kreativitu, pak neloajalitu ke klientům. Nešťastník, co před ním vytáhl krabičku Camelek, neměl nejlepší den.
K stáru býval nesnesitelný, jeho nástupci se ho snažili odsouvat do penze, ale to byla přetěžká práce. Když se jeho éra nachylovala, nechal jim na věčnou památku ještě pár slov: slavný projev „Kdy sundat mé jméno ze dveří.“
Ještě dvacet let po jeho smrti jsem zaslechl od stařičkého veterána větu, kterou nikdy nezapomenu: „Co by tak řekl Leo, kdyby tu seděl s námi?“ Znáte větší sílu kreativní kultury?
Jednou, to už byl starý pán dávno na věčnosti, se v Sony America rozhodli změnit agenturu. Několik jich požádali, aby jim předvedly své hodnoty, úspěchy, svůj přístup. Všichni se snažili, prezentovali, hubou malovali. Jen z Chicaga přijeli s videem. Pustili projev mrtvého muže. Prezentaci z věčnosti.
Vyhráli.
Až jednou budou pouštět nás ze záznamu, jakého klienta vyhrajeme?
Bigvilik's Brand Building Blog 
Zanechat odpověď