Stalo se mi to dvakrát za poslední týden. Nejprve tzv. analytická žurnalistka rozebírala a přímo porcovala kariéru jednoho politického leadera. Věci dobré, věci zlé, věci dokonce asi i nezákonné.
Ale to všechno přecházela se stoickým klidem. Nezávisle objektivní styl její analýzy se rozdivočil, až když dotyčného nařkla z nejtěžšího zločinu. Z politického černokněžnictví, jímž mění voliče v přitroublé kývače.
A hned pak jeden juvenilní intelektuál z Brna, který našel obživu v pražském vydavatelství: za všechno může to ekonomické černokněžnictví. Nutí lidem věci, které nepotřebují a láme jejich pevnou vůli k střídmému životu.
Jistěže pochopíte, že ani jeden z nich nepsal nic o černokněžnictví. Psali o prokletém marketingu.
Vždycky mě bavila ta intelektuálská představa, že marketing je jakési temné čaro, které proměňuje sebevědomé lidské bytosti v poslušné zombíky, zobající produkty, jaké my chceme, kupující služby, které jim přikážeme, a pokud možno i zastávající názory, jaké jsou pro nás výhodné.
Byl by to krásný svět pro korporace a krutý pro spotřebitele. Jeho největší krásou ale je, že neexistuje. A nikdy existovat nebude.
To nejúčinnější černokněžnictví, které dokážeme, je jit spotřebiteli z cesty. Zamést mu z ní všechny překážky mezi jeho potřebou a naší nabídkou na její splnění. Nabídnout mu řešení co nejsnadněji, nejsrozumitelněji, nejjednodušeji. Kdybychom dělali jen toto, byl by to taky krásný svět, tentokráte pro zákazníky.
Jenže do toho vstupují naše ega. Ega zadavatelů i nájemných expertů. Ta touha říct, co nikdo nepotřebuje slyšet! Ta snaha učinit naši nabídku zajímavější, více trendy, moderně sofistikovanou, jinými slovy nesrozumitelnou a zavádějící. Ta pevná vůle zkomplikovat jednoduché věci a intuitivní postupy. Většina komunikačních chyb, které pozoruji ať u klientů, nebo jen tak, na trhu, je způsobena právě přerostlými egy. A nejlepší metodou k nápravě je odsunout ega někam vedle.
A přesto v očích humanitních intelektuálů jsme černokněžníci trhu.
Jestli ano, pak poměrně neškodná sorta.
Bigvilik's Brand Building Blog 
21.3.2016 (15:26) |
Nejste černokněžníci trhu. Takhle nazývat vás může akorát tak idiot. Skutečnost je daleko prostší. Jste jen přizdisráči. Kvůli pár šupům si celej svůj život zasíráte pokrytectvím a sebeujišťováním se, že ta vaše facha není zase tak amorální, ba naopak má svoje opodstatnění. Možná, snad, kdo ví, ale až budete mít Alzheimera nebo třeba jen stařeckou demenci, pak pochopíte, že na člověka to vaše čaro může zapůsobit o poznání problematičtěji, než aby mělo za následek jen pouhopouhé pousmání: zase mě vypekli. Možná také vaše děti si jednoho zničí zdraví, vkus, a najdou si povrchního partnera pro život, protože uvěří ve svět stvořený těmi úžasnými kreativci a komunikačními odborníky. Vy kluci z reklamek, PR a marketingu děláte často velký ramena a svou obsahovou prázdnotu nezřídka povyšujete na jakousi cílenou profesní ctnost. Pravdou je, že se trvale řítíte do průseru, protože se k životu prostě nedovedete postavit jako skutečný chlapi. V opačném případě byste totiž ty lidi, který vás nutí lhát za peníze, poslali do prdele. Jenže, jste poznamenaný svou profesí, a tak to skutečný chlapství už nedokážete rozeznat od klišé. A podobně tak i další velmi důležité lidské hodnoty a vlastnosti. To je váš úděl. Zatím to funguje, protože morální většina společnosti je rovněž alibistická jako prase. Nicméně, jednoho dne, se každý z nás bude muset v první řadě vypořádat se svým vlastním svědomím. Chcete v tu dobu stát pořád na svém místě…?
21.3.2016 (15:31) |
Q.E.D. Další trumbera, co všechno v životě, co se mu nepovede, svádí na jakési marketéry. Hodně paušalizující, avšak statečně rozhodná slova drsoňského anonyma, co má sice jasno o celé profesi, ale nedokázal se ani podepsat… Navíc moralizující onanym píše z pražského magistrátu, tam by se princip kolektivní viny taky pěkně uplatňoval.
14.11.2017 (09:26) |
[…] přenosu včas neuprchnuvšího Prchala, se děje ve větším měřítku to, co už jsem kdysi popsal. Najednou za všechno můžou političtí marketéři a social media manageři. Úspěch či […]