Setkávám se s novými klienty: „Můžete začít hned. Pošlu vám nový manuál. Na značce jsme od loňska zapracovali!“ „Výborně, už jste vyřešili diferenciační ideu, co by vás dlouhodobě odlišovala od konkurence?“ „Samozřejmě! Podle manuálu.“ A to odlišení?“ „Používáme pokaždé tuhle hvězdičku.“ „Kde?“ „Vlevo dole!“
Au.
Nic proti manuálům! Blahoslaven brand, co nějaký má. Rozhodně lepší, když je vize a struktura, než když se všechno improvizuje klasickou bramboračkou. Díky za konzistenci a kontinuitu. Měničů, hračičkářů a nápadářů jsou plné meeting roomy. Jenže u některých blažených jako by všechno jeho vlastnictvím končilo.
Existují Strážci – co se v uctívaném Manuálu neřešilo, neexistuje, nebo pokud si to dovolí pípnout, je to hned zakázáno.
Existují Uctívači magie – samou úctou k Manuálu ho ani nepřečetli, ba není jisto, zda se dotkli: „Dá se s tím něco dělat? Koukněte se nám do Manuálu!“
A pak jsou Vykladači. Cokoliv se jim nezamlouvá, je zváženo a nalezeno lehkým „Ach ne, to by nešlo, to jde proti duchu Manuálu!“ S touhle větou se dá proklimbat v magickém bezčasí od založení pobočky v České republice až po její zánik přičleněním k Maďarsku.
V ještě sofistikovanějších korporacích existují ovšem i manuály, které jsou tak nadnebeské, že jimi ani výsadek pod Řípem nedisponuje. Odesílají se debriefy, prezentace, koncepty. A vrací se Hlas shůry: „To by nešlo, náš Chief Corporate Design Manual Keeping Dog Barking Team to neschválil!“ „Proč?“ „Nevíme, než přišlo to v Oběžníku Z Olympu.“
A pak jsou značky, které vás do svého manuálu doslova vtáhnou. Jeho hranice jsou dostatečně široké, jeho NESMÍ SE jasná a čistá jak Evian. A svou prací k němu můžete přidávat. Dokonce u takových brandů musíte. O to se tam kdesi stará pár lidí s fištrónem, kteří s otevřeností ohodnotí vaši práci, ocení, že jste něco přidali a nic závažného neporušili – a dopracují věčně živý manuál o nové fazety.
Míti manuál!
A míti mozek.
Jak dobrá kombinace!
Bigvilik's Brand Building Blog 
Zanechat odpověď