Několikrát v životě se mi podařilo být u toho. Nový majitel přebírá firmu, přebírá i značku. No, něco jako značku. A s novými lidmi vstupujeme do skladů marketingu (v horším případě odboru odbytu), abychom se podívali na účetně milióny, uskladněné ve formě reklamních předmětů a materiálů.
A ono je to na odpis. Nejen účetní. Je to úplně mimo. V pivovaru X jsem na vlastní oči sledoval, jak nádvorní četa vynášela stovky cut outů s jakýmsi fotbalistou. Že je to fotbalista, poznal buď ten, co žil fotbalovou historií, protože fotbalista už byl dávno rentiérem, anebo ten, kdo přistoupil blíže a přečetl si to drobným písmem. Jinak fotbalista nebyl ve fotbalistickém, ale v nepříznakovém, a v ruce držel pivo ve sklenici, kterou už pivovar nepoužíval. K tomu i něco říkal. Nezasvěcenec se ho lekl, slabší povahy omdlévaly. Násobeno počtem… Stovky placatých papundeklů – a vy víte k čemu!
V jiném pivovaře zase potemnělý sklad obsahoval tisíce plakátů, na nichž se ve vaně příhodně napěněné cachtala jakási regionální krasavice, zvěčnělá stylem zvaným Ňadran Šuplík. A k tomu bylo napsáno Poezie s pěnou. Tisíce poezií – a vy víte k čemu!
Soukromě, od přeživších zaměstnanců, si rád vyslechnu historky o tom, jak tyhle nereklamy vznikaly. Zajisté, skoro vždycky za tím stála Silná Osobnost, prodchnutá Myšlenkou. Stál za tím Mimoň. Majitel s utkvělou představou, že je třeba právě toto. Osobně to vymyslel nebo aspoň domyslel, a ti, co mu to za peníze rádi provedli, se vždycky našli.
A nemyslete si, nevymizeli s devadesátkami a s luxováním trhů nadnárodními sběrači značek. Je jedno, jestli jste bývalý hokejista, co nevěří tzv. rádobyexpertům, a baví a chrání sám, tvář značky potravinové, co už to dvacet let dělá úplně pořád stejně jinak, anebo šéf značky automobilové, co bere trh jako svou osobní vendetu: Mimoňů je dost – a vy víte k čemu!
Mimoní marketing se pozná snadno – na nic a nikoho nereaguje.
Jede si tu svou. Milovanou. Mimoní.
Bigvilik's Brand Building Blog 
Zanechat odpověď