„Šílenství králů nesmí chodit nehlídané,“ deklamuje Hamletův otčím. Šílenství dnešních králů se ukazuje před volbami. Jasně, pořád je před volbami. Ale někdy je více před volbami, a pak šílenství mocných propuká na plný céres.
Dlouho jsme nezažili bravuru, s jako kdysi šíbr z právního světa přetvořil svou uvadající partajičku v huličskou bandu, adorující legalizaci marihuany. Pohled neuvěřitelný, kam se hrabe trudný osud Hamletův. Sázka na zmaštěnce s délkou paměti mladistvé jepice nevyšla. Ale přicházejí noví a noví!
A tak muži, o kterých tušíme, že jejich vnitřní rozměr neodpovídá ani dětskému kyblíčku, usedají do bazénků a obklopeni planoucími pochodněmi filozofují. Bývalým rektorům dodány nové brýle a obnoven bezbarvý nátěr. Předseda vlády, muž dozajista obratný, protože přežil útoky a bouře ve straně i koalici, podoben nevysušitelnému a nepřemalovatelnému fleku na zdi, je vpasováván do role vizionáře, co nám zajistí 20+ bohatých let. Role vizionáře mu přisedne, jako kdyby mě obsadili do Tarzana.
Jiným v manifestaci šílenství pomáhá twitter. Ten se chlubí, jaké ceny pro svůj úřad za mobilní služby mocensky vyrazil z operátora, onen si s ním chlapácky tarífek poměřuje, aniž by si oba všimli, že běžné ceny vedou lid k smutným úvahám. Tamten pak, požádán o komentář k nehorázným výrokům spolustraníka, zapomněl na deklarovanou slušnost a věcnost svého působení a vyjádřil se, že snad úplně všichni voliči takhle hloupí nejsou.
Místo toho, aby stavěli na svých silných stránkách a slabé potlačovali, zkouší to se škraboškami. Třeba mi tahle padne – a pak budu Superman!
Snaží se nadběhnout voliči, ale dávají mu najevo jen, že ho mají za trumberu. Podobnou aroganci se komerční komunikace už naučila skrývat. Ne že by se nepřevalovala pod povrchem, ale nevybublává na hladinu. A pokud ano, spotřebitelé to obvykle nenechají bez trestu.
Političtí marketéři však myslí, že to se jim a jejich předákům nikdy nestane.
Uvidíme.
Zanechat odpověď