Malér střídá malér, to je jeden ze základních zákonů marketingu. Cokoli může být pochopeno blbě, pochopeno tak bude. A cokoli může být nepochopeno, nepochopeno bude. Dokonce i když je nepochopitelné, co na něčem triviálním může být nepochopeno, platí bod jedna.
A ještě se nenašel kus marketingové komunikace, který – vane-li příhodný vítr a společenský pohyb – by nemohl být blbě pochopen, někoho zcela nepochopitelně pohoršit, anebo dát podnět k obecnému pobouření.
Jak už vědí v Lidlu: jednou vadí černoch, co tam je, jednou kříž, co tam není. Příště může vadit něčí vlaječka, nebo to, že ji přelepili českou cenovkou. A buďme přízemní a pesimističtí: stane se to určitě, dříve než později.
A s pravděpodobností hraničící s jistotou zase povstane nějaký velký odhalovač temných spiknutí a zákulisních rejdů a dovodí, že malér byl úspěšně připraven v centrále a osvětlí nám, že špatná reklama je taky reklama a hlavní je, že značka vnutila klamané veřejnosti své téma a proto se o ní mluví, a když to bude mašíbl ještě větší, vklouzne mu tam slovo podprahově.
Jak pronikavá mysl! Dali tam černocha, aby vyvolali společenské pnutí (a dali evidentně brizantnějšího černocha než dvacet jiných značek, které je v té době také měly v reklamách a katalozích – a nic se nestalo). Vymazali křížky před iks lety pro iks zemí, a celou tu dobu se tetelili, až si někdo v Česku všimne malého rozruchu v Belgii, kde se na to přišlo. Jak mnohatahově předvídavé! Kam se hrabe Bobby Fischer.
Přitom existuje ještě jedna zákonitost marketingu: kdyby každý přešlap měl být konspirací, celé centrály Iluminátů, umístěné v duté Zeměkouli, by byly zahlceny na 108 let.
Je tu jednodušší vysvětlení: stačíme si sami. Buď tím, že nepředvídáme. Anebo jak předvedl Lidl s křížky, když předvídáme tak mocně, že sebe sami do kouta zaženeme.
Occamova břitva marketingové komunikace:
Neboj se Iluminátů, boj se těch, co mysleli, že myslej‘!
Bigvilik's Brand Building Blog 
Zanechat odpověď