Jsou firmy, lákající do vedení unikáty. Individuality. Exoty. A kolik exotů, tolik takových firem. Málo.
A pak jsou firmy, lákající zastupitelné obrobky. Tovar jako tovar. Je pravděpodobnější, že pásová výrobna bude globální inkorporovaná monstrparta než rodinná značička, ale pravidlem to být nemusí.
Za ta léta jeden vcelku pochopitelně vzpomíná na exoty. Přitom ve chvílích, kdy s nimi nutno vyjít, prodat jim řešení a dojít k oboustranně prospěšnému konci, to jsou právě exoti, kteří vás přivedou ke zhroucení. Po létech je to ovšem jinak: obrobci se vytratili z paměti dříve, než došlo k úhradě poslední faktury, došlo-li, ale podivíni se transformují v milosrdném zapomínání do hrdinů vyprávěnek u krbu.
Zdánlivě je snazší pracovat s exoty. Stačí, když zaujmete. A dokud panská láska skáče po vás, a ne po zajících z jiných revírů, projde vám všechno. Smělé vize, hrdé kampaně, ostré pohyby. Aspoň na chvíli. Stačí respektovat individualitu, originální pošahanost, jeho libůstky. Tenhle nesnášel v televizi dojemné reklamy, tamten nemohl vystát slovo výzkum. A jiný zase fungoval až po litru whisky, dokud tam ovšem nedal druhý.
Samozřejmě, po přeskoku na jiného zajíčka je všechno jinak, klient se vrhá jíiným směrem se stejným zaujetím, s jakým předtím kráčel s vámi. Vaše předchozí práce je zmarněna. A už předem tušíte, že i tento Velký Pochod skončí ze dne na den uprostřed ničeho.
Zato ti vysmívaní pásovci! Jeden jako druhý, šediváci. Byla korporace, která – snad záměrně, snad náhodou – vždy vprostřed vývoje kampaně vyměnila celý brand team. Staří nastoupili v Patagónii, noví přijeli z Tatarstánu.
Jenže pokud byly vaše argumenty silné, závěry logické a řešení kreativně zajímavé, ani jste nepostřehli změnu. Nový tým schválil, co se dělo dosud – a jelo se dál. Strategie značky trvala, vyvíjela se, ale neskákala.
Byl to takový poloorloj.
Postavičky se točily, stroj pracoval.
Exoti dřív či později zvadli, poloorloj šlapal.
Bigvilik's Brand Building Blog 
Zanechat odpověď