Učené knihy a přednášky různě definují rozdíl mezi komerčním a politickým marketingem. Můj mentor Josef H. to kdysi shrnul: „Jogurt se po kampani nezmění. Politik ano.“
Což o to, viděl jsem mnoho změněných jogurtů. Občas vytroubeně do univerza („Nyní s novou, ještě krémovější chutí“), jindy bez hluku (to když se ta krémovitost zase nahrazuje lácí). Ale nestalo se, aby se jogurt obrátil a udělal na nás všechny, co jsme ho kampaní podporovali, dlouhý nos. Nepřešel ke konkurenci. Nezačal hlásat slanost, když byl prezentován jako sladký.
To všechno leckterý politik bravurně předvede. Nedávno jsem zalitoval, že kampaň, na které jsem dělal, přivedla jednoho pána do Senátu. U zboží a služeb se mi to nestalo. Maximálně tak zalituju, co s úspěšně resuscitovanou značkou dělá nový vlastník, anebo že deset let úsilí o přesnou pozici je jedním rozhodnutím z centrály fuč. Ale za své ať dělají, co umějí.
Jsou i jiné rozdíly. Komerční klienti nejsou tak posedlí rozpočty své kampaně. Vědí, že co mají, dá se použít, když získají více, fajn, když méně, taky to půjde, a co se nedá letos, na to máme příští finanční rok. U politiků jsou každé volby otázkou života a smrti.
Jenže co je paradoxní, když už konečně peníze jsou, a řeší se, co za ně veřejnosti sdělit, jsou to komerční klienti, kteří si dají poradit. Pokud ne, vede je aspoň nějaký prazákladní fištrón. Většina obyčejných, peněžně orientovaných zadavatelů tuší, že připojit k fotografii svého produktu cosi zaumně blbého jako „Nikdy nebylo lepší počasí v horší čas,“ asi investici zpátky nevrátí. U politiků zasedají grémia, hlasují a pak místo shora uvedeného na billboardu vedle předáka svítí kolektivně upravená věta „Nikdy nebylo lepší počasí v takový čas.“
Jedna strategie: obsypat zemi, neříct nic, zato všem.
Druhá strategie: oslovit nadějné, odlišit se od konkurence.
Zlatá komerce!
Jogurt se po kampani nezmění.
Politik se s kampaní promění.
Bigvilik's Brand Building Blog 
Zanechat odpověď