Žila byla trendy konference. O věcech, co jsou právě in, jako big data, propojování platforem, digitální body language.
Zazněla kouzelná větička:
„Chceme vědět, co bude zákazník potřebovat, dřív než to ví on.“
Nebyl jsem tam, četl jsem jen svodky účastníků, ale živě jsem si představil, jak slastné vzdechy se musely ozývat. Věčný mámivý sen marketingu: prodáme jim, o čem ani neví, že budou potřebovat.
Zákazník přijde, neví, ale já – nadán vědeckými poznatky – už vím, čím je jeho duše těhotná. Bryskně mu před očima zamávám neodolatelnou mrkví – a mám ho i s navijákem.
Ale ano, je to regulérní cíl marketingové i prodejní strategie. Snad jen, že leží někde v jedenáctém patře bez výtahu. A než se tak vysoko doškrábeme, čeká nás mnoho přízemnějších zkoušek a problémů k rozlousknutí.
Od jednoduché předvídavosti, že když naženu do lokálu sto lidí, ale kuchyně víc než 80 obědů za hodinu nevydá, mnozí budou muset počkat nebo o hladu odejít. Zdá se vám to příliš primitivní? Proč tedy celý život slýchávám volání, „zastavte tu kampaň, nám sem choděj‘ lidi?“
Proč vídáme mnoho nedomyšlených nabídek typu máme pily, ale řetězy došly? Rádi vám to prodáme, ale dovézt to neumíme? Každý rok kupuješ nový update, ale my si to ne a ne zapamatovat – a nabídnout ti ho proaktivně a ve správný čas….
Dokud tohle všechno neděláme zcela automaticky, nepomůže ani exploatace velkých dat, ani brandová automatizace. Ba dokonce ani předvídání emocí, jak zní jedna z mnoha módních frází. Předvídat svou frustraci dokáže skeptický zákazník sám. Tu frustraci, kterou si pak léčí u jiného, kde něco hledá. Třeba dnes neméně módní inspiraci.
Naučme se jim dát, co už vědí, že potřebují. Bezpečně, s bravurou a v plném výkonu.
Pak můžeme snít o dalších metách. A potom občas budeme vědět dřív než co ni, co potřebovat budou. Ve chvíli, kdy vytuší, že by asi potřebovali něco nového, nečekaného. Nějaké překvapení.
Ano, onu inspiraci.
Pak nás budou potřebovat.
Bigvilik's Brand Building Blog 
Zanechat odpověď