Jeden by řekl, že věcí s příběhem je kolem nás dost. Marmelády, polštáře, limonády, cukr – čaj – rum. Bum!
A pořád málo! Musely do ulic vyrazit náklaďáky, kde se dozvídáme že „TVOŘÍME PŘÍBĚH PEČIVA.“ Říká to o sobě velkovýrobce, člen vládnoucího holdingu. Jaký příběh? To nevíme. Aby byla bramboračka komplet, je dílo doplněno pečetí, kde se dozvídáme, že „PEČENO S LÁSKOU Z ČESKÉHO OBILÍ.“ Takže už tu máme tři marketingové zapalovače naráz: příběh, lásku, českost. To by bylo, aby nějaký fajr nevyvolaly.
Českostí se v kotlině prsí kde kdo, s láskou se v továrních velkoprovozech už dávno produkují industriální piva, cukovinky, balení kávy i barevné slazené nápoje, takže odlišení z těchto stran pravděpodobně nepřijde. A máme tu třetí nohu: příběh. Jsou značky, které příběh opravdu mají. Třeba svou historii. Nebo cestu na trh. Anebo osudy zakladatele či zakladatelky. Když budete chtít dojemné a opravdu poutavé příběhy, vzpomeňte si na Stellu Artois. Když humorné, hledejte doutníčky Hamlet či pojišťovnu Centraal Beheer. A že to nejde s chlebem? Hovis!
Ano, oni totiž příběhy vyprávějí, A z jednotlivých kousků komunikace se v hlavách spotřebitele skládá hlavní příběh: nezaměnitelné, od konkurence dokonale odlišné, na první dobrou rozpoznatelné a přitažlivé značky. Oni příběhy vytvářejí, Penam a další, co si myslí, že když napíšou „s příběhem“, mají vystaráno, o tom jen tlachají.
Napíšete-li Bauhaus – víc než jen hobbymarket, neznamená to, že jste lidem vštípili, že jste něco víc než jen zase jeden skorohornbach. Jen jste se zařadili do skupiny těch, kdo svou ambici řekli banálním, omletým slovním spojením.
Napíšete-li Vodafone – budoucnost je úžasná, neznamená to, že jste se stali jejími ambasadory. Jen jste ukázali lenost – nevyprávěli jste svůj příběh. Jen jste ho deklarovali.
Netvořte brandy s příběhy.
Vyprávějte příběhy značek.
Jinak někdo jiný v budoucnu odvypráví příběh o vašem pádu do zapomnění.
Zanechat odpověď