Nevím, kdo z vás se ráno budí s utkvělou vizí: dnes budu bořit mýty.
Nicméně značkám se to stává.
Snad se očekává, že prozřevší spotřebitel s mocným výkřikem „Áhá!“ vyběhne a bude kupovat produkty bořitele. Nebo že alespoň zajásá, karamba, zde mi rozumějí!
V Česku za poslední léta bořil mýty kde kdo.
Automobilová značka, co prodává drahá auta, bořila mýtus, že prodává drahá auta. Povídali, že mu hráli! Společnost, co mínila hájit pacienty s lupénkou, mínila bořit mýty o lupénce přirovnáním ke croissantu. Ten se prý taky loupe.
Na bojování s mýty, se skutečně zažitými spotřebitelskými předsudky, není nikdy ani dost času, ani peněz. A nikdy není zajištěno, že uspějete. Plzeň je jediné zásadité pivo. Domácí chleba vydrží týden měkký. V deodorantech jsou jedovaté kovy. To jsou pravé velehory mýtů – zde lez a pokoř! Většinou to ovšem dopadá jako souboj Titanicu s obrovským blokem ledu. Ledovec se sice nakonec rozpustil, ale to už byla loď dlouho na dně.
Ale marketing si poradil, a tak v poslední době pozoruji hru s upravenými pravidly: slavný a vítězný boj se svede s mýtem, který má tu slabinu, že to žádný mýtus není. Prostě si ho vymyslíme a pak ho slavně porazíme.
Na stránce o chlebu je popsán mýtus, že každý chleba je stejný – a pak je vysvětleno, že nebyl, není, nebude, a nejlepší je ten náš. Jen jsem nezažil spotřebitele z masa a kostí, který by si to myslel: však se někdy podívejte, jak vybírají!
Kosmetická značka mínila roztříštit mýtus o tom, že přípravky na kůži kolem očí bez nějaké chemické formule jsou stejně účinné jako ty s formulí. Až na to, že mýtus – pokud existoval – říkal pravý opak a ona módní formule se cpala už i do mazání na paty.
Pojišťovna halasně bojuje s mýty o procentech v pojištění – ale pečlivě se vyhne mýtu o tom, že ač platím jako mourovatej, stejně mě na něčem dostanou!
Když nejde mýtus, rozboříme slaměného panáka.
Kdyby šlo bořit mýty jako slaměné panáky, byl by marketing lepší než spolek Poručíme větru, dešti.
Bigvilik's Brand Building Blog 
Zanechat odpověď