Vždycky to byla zajímavá otázka: kde jste byli, když zabili JFK? Když Rusové vstoupili do Prahy? Když lidská noha došlápla si na Měsíc? Když do vesmíru vystřelili Teslu se Starmanem?
První tři otázky jsou nikde, když naposledy, tak malej a malej. Na tu poslední otázku můžu odpovědět přesně. Doma a v posteli, kašlající a smrkající. Ale to naší úvaze nepomůže. Proto si položme další otázku: kde jste byli, když chlapík v barvách energy drinku z kraje vesmíru skákal na zem?
Tak to vím taky dobře. Nebyl jsem ve vesmíru, ale v nákupním centříčku v jednom českém městě – a to mirákulum se jmenovalo Kosmos.
Když se skákalo z okraje vesmíru, byl jsem v Kosmosu!
Jinde se řešilo, jestli se figura značky nezabije, já řešil se spotřebiteli stravovací zvyklosti předdůchodového věku. Co svačíte v běžném pracovním dni?
A přesně mezi těmito krajnostmi se prolíná můj značkový, marketingový a kreativní život: mezi vesmírem a Kosmosem. K vesmíru všichni nohu vpřed položme, v Kosmosu stejně nakonec skončíme!
Když se tak dostávám do kontaktu s majiteli startupů, e-shopů, agentur, s marketéry oddanými i nájemnými, proaktivními i prodejnými, všichni by rádi do vesmíru. Make the brand bigger! Buďme světoví! Buďme velcí!
Kdo by nechtěl být velký, ba globální, ba vesmírný?
A pak přijde Bill Bernbach a ve společnosti, která vyznává vesmírno a VELIKOST, napíše inzerát s headlinem „Think Small“. A vyhraje.
Nestaví epochální událost. Jen se třeba zajímá o to, co by spotřebitel opravdu potřeboval – a dokonce chtěl, kdyby mu furt nevnucovali to globální vesmírno.
A dokonce nejslavnější reklama všech dob sice slíbí, že rok 1984 nebude jako „1984“ (přičemž uvozovky angloamerickému publiku jasně řeknou, že se bavíme o titulu knihy), ale zároveň tím slíbí, že nový počítač Macintosh sice jednou dobude vesmír, ale začne u nás dole, v nákupáku Kosmos.
Až budou vaši zákazníci ve vesmíru, půjdeme za nimi.
Dokud jsou v Kosmosu, hledejte nás tam.
Bigvilik's Brand Building Blog 
Zanechat odpověď