Já vím, že to bylo původně jinak, ale dnešní doba žádá nový mrav: samochvála nesmrdí. Většinou. „Když se sám nepochválím, nikdo to za mě neudělá,“ pravil mistr pera a zašel na jedno k Tygrovi.
A víte, že to mě ani nepopuzuje? Proč bych se měl kritizovat, hanět, blátem pomazávat? Však to v businessu udělá velmi rád někdo za mě. V ideálním případě konkurent, v horším instruovaný a najatý meziposkok, v nejhorším příslušně načuřený zákazník. A každý z nás je na něčím hate-listu, věřte mi!
Jestliže samochvála směrem ven nesmrdí, přijmeme-li tuto tezi, pak něco zapáchá docela určitě. Samochvála směrem dovnitř. Směrem nahoru. Když si lžeme do kapsy jak Stalinova vláda.
Proč sem tahám Džugašviliho? Protože dával střílet ty, co mu přinášeli informace. Dokonce i pravdivé, ovšem informace, které se nehodily do obrazu, který si utvořila mysl mistrného Hospodáře. Němci že nás přepadnou? Jsi agent Západu! Jenže výzvědná služba, která nenosí zprávy, ale potvrzuje domněnky, je jaksi k smíchu.
A tyhle manýry žijí dál! Je tu donášková služba potravin. Ani nemusím její zahnuté a z pšeničného těsta upečené jméno vyslovit – a víte!
Tváří se, že chce dotazníkem ověřit, jak jsou s ní lidé spokojeni. Jenže prokletá otázka číslo osm zní – doslova – takto:
„Jaké emoce ve vás vyvolává služba XYZ.cz? (Prosíme vyberte z následujícího seznamu vše vhodné)
– Pohoda s nákupem
– Pomoc s rodinou
– Nejsem na to sám/a
– Neztrácím čas
– Můžu se věnovat rodině
– Vstřícnost
– Spolehlivost
– Najdou vždy řešení
– Milí kurýři
– Spolehlivější než supermarket
– Otevřeně mluví o všem i o nedostatcích
– Zajímá je, co si myslím“
Opravdu je zajímá, co si myslím? Aniprt! Pochválit se chtějí nechat! Jen jediná volba (tu jsem vynechal) nabízí i negativní pohled na službu. Zní: „Jiné (prosím upřesněte)“
Tolik písmenek – a jediný závěr!
Bojíme se, co si o nás zákazník myslí.
Tak mu vsuneme, co by si měl myslet.
A jdeme se nechat pochválit nahoru.
Na zákazníka Bílý tesák…
Bigvilik's Brand Building Blog 
Zanechat odpověď