Baví nás to!

S výjimkou uhlobarona, co se chystal fušovat do finančního magnátství, je v Česku jen málo lidí, kteří by nějak otevřeně dávali najevo, že je baví, co dělají. V úřadech, institucích i korporacích je spíše zapotřebí nasadit unavený, většinově trpitelský, menšinově načuřený výraz a vzít ne sebe slabosti a tuposti světa plného blbečků.

U pošťaček a těch pani, co se vám snaží neprodat jízdenku na dráhu, je to pro cizinu matoucí, ale pro našince pochopitelné. U soukromých zaměstnanců, ba dokonce podnikatelů!, je to otravnější než ten zprudyksicht sám.

Už jsem tu o nich psal: jejich život je samé utrpení. Zlí zákazníci, nepřátelská konkurence, idiotské zákony a všeobecný zmar. Vyhubení podnikatelstva do roka, maximálně dvou!

Ale proti nim stojí jiná, zatím velmi malá, alvšak rychle se rozrůstající skupina. Snad vytahuje se jako popínavá rostlinka z mezer mezi fošnami stolu v hipsterské kavárně, snad se narajzovala v nejbližším start-upu: křečovitá snaha ukázat, že u naší partičky tomu tak není.

Jedna grupa píše zatím dost obecně: „Baví nás to!“ Druhá dodává už mnohem zacíleněji: „VeganFriendly peněženky jsou celý náš život!“ Třetí trumfuje: „Žijeme čerstvým ovocem!“ A k tomu nutně patří Náš Jímavý Příběh, případně Naše Neporazitelná Filozofie.

Ty party se z hloubi duše nenávidí a běda, narazí-li na sebe v temných uličkách. Jenže – aniž by to tušily nebo někdy připustily – jsou si podobné jako vejce vejci. V zrcadle.

Obě si lžou do kapsy, že získají body tím, jak přistupují ke svému byznysu.

Možná tu a tam ano, ve svých vojenských leženích. Ta první ve skupinách na Facebooku, kde bojuje proti Babišovi, zákazu kouření, EET, GDPR a vůbec hnusným daním a kontrolám, ta druhá ve Sluncem prozářených iniciativách, co vybírají peníze na knížky o tom, jak peníze škodí (ovšemže s výjimkou kryptoměn).

Jejich iluze je totožná: že zaujmou tím, jestli to, co nabízejí, a zač chtějí peníze nebo bitcoiny, dělají s láskou či zlobou, z dobroty či násernosti. O tom hovoří. Jen a pouze o tom.

Zapomínají na jediné: možná že bude prosťáček zákazník šťastnější, když se domůže jízdenky do Jiljí nebo veganské peněženky od někoho, koho to baví, oproti tomu smolaři, jenž to získá od někoho, koho celý glóbus provokuje ke šklebu.

Ale ani od jednoho z nich se prosťáček, co by se chtěl stát zákazníkem, nedozvěděl, jak to pomůže jemu. Jaké potřeby mu to splní, co mu to vyřeší a jak ho to uspokojí.

Zato se dozvěděl, jak se uspokojí jeho dodavatelé.

Láskou, nebo hejtem.

Obojí je čertem.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s


%d bloggers like this: