Představte si, že byste měli hospodu, kde by hosti platili řekněme pětadvacet stovek za večer. A těšili by se na vybraná jídla, která jim připravíte podle letáku nebo webu, kde jste naslibovali speciality Středomoří. Až sem dobrý!
Jenže vy byste se rozhodli, že jídla, která budete servírovat, nezaplatíte. A budete přemlouvat kuchaře, ať vaří a dodávají za nula nula prd celých nula, protože si tím udělají jméno (zeptejte se na Facebooku na firmu Mráz servis, co takhle chtěla zadarmo logo), že se tím zviditelní mezi gurmety, nebo že budou vzorně respresentovati podnik, který jim vyplácí mzdu, a ten bude mít zakázek hafo, takže profit!
A potraviny a suroviny si přinesou s sebou!
Věru nevím, jak dlouho by vám prodávání ohřáté vody na cizích kamnech ve vypůjčených bandaskách vydrželo.
A vidíte – je jedno odvětví, kde to je uznávaný zlatý standard. Jmenuje se to konferenčnictví.
Často ke mně doputují podobné nabídky: bude tam 739 nejvyhlášenějších znalců oboru, vstupenka stojí měsíc skladníka v Amazonu, k obědu se budou jíst nadívané jazýčky Sira Sorrella, odnesou si domů půl knihovny brožurek našich partnerů. A bez tebe, ó Velký Žvanivý, se to neobejde! Přijď a promluv! Nic ti za to nedáme – ale ten ohlas co získáš – k nezaplacení!
Ano, doslova k nezaplacení.
Snažím se jim pak vysvětlit jednoduchou rovnici: pokud přijdu a mluvím k lidem, kteří vám zaplatili, očekávám, že zaplatíte vy mně. Kdybych si koupil lístky do vlaku, kterým mě poveze mašinfíra, jenž se tou jízdou má jen zviditelnit, asi bych se necítil bezpečen. Nic takového, řekl klasik, jako oběd zadarmo neexistuje.
To je podivení! To je uražení! Byli tu jiní, kterým nešaháte po okraj crocsek, a přesto zdarma promluvili! Sami si letenky platili, sami se stravovali, jen aby mohli zřít v oči našich draze platících klientů! To byl Velký Arogant. Pak je tu Mocný Srdcař – prostý organizátor konferencí, co má laskavé, ba psí oči, jakými Bernard Madoff okouzloval bohaté držitele rent a rodinných majetků. Jak byste nám to mohl udělat? Bez vás to nebude ono? Pojďte, na konci si uděláme společnou fotku s Vynámtaky Alenášem z Glůglu!
A nakonec Realistický Slizoun: dyť stejně, když vám to dovolíme, prodáte svým klientům lístky na naši akci, aby viděli, jak jste skvělej!
A jak že je to s tou neutuchající reputací? Takhle mě jednou donutili mluvit k mladým slovenským šejkům a kleopatrám digitálu. Měl jsem věru že úchvatně vtipnou prezentaci, kde jsem vysvětlil, že všechno už tu bylo. První AB testování konceptů prováděl C. C. Hopkins před sto lety. A týž že zavedl responzivní marketing prostými objednacími kupónky vpravo dole na inzerátech.
Mysleli byste, že to juvenilní šampiónisti digitálu ocenili? Jedna slečna napsala: „Volaký dedko z Česka tu tára čosi o Divokom Západe!“
Tak si tu slávu z mluvení zadarmo strčte někam k cintorínu.
Voľaký dedko bude mluvit jen za peníze.
Bigvilik's Brand Building Blog 
16.6.2018 (00:29) |
V našem světě jazyků a překladů se tomu po anglicku říká „exposure“ a je to obehraná písnička mnohých překladatelských agentur: „Platíme pár šupů, ale nabízíme skvělý exposure.“ V češtině to slovo neznamená jenom publicitu, ale taky odhalení, obnažování. Kolegyně jedněm takovým odepsala: „Nedělám v pornoprůmyslu, takže pro mě „exposure“ není až takový terno. Zaplaťte, nebo táhněte o dům dál.“ Většinou táhnou o dům dál a líčí na naivky, co si myslí, že jim obnažování pomůže k lepším zakázkám.