Víte, já už se jim vyhýbám. Jako spotřebitel – i jako poradce. Protože tam prostě nepatřím. Coby spotřebitel na to nedbám, coby poradce nevím, co poradit.
Jsou na jiném hřišťátku.
Však je znáte i vy! Na webu mají víc diplomů než absolventka Sládkovičova ve státních službách: „Nejlepší živnostník okresu,“ „Firma roku,“ „Značka regionu,“ a to všechno nejlépe opakovaně, s letopočty.
Teď nehovořím o gigantech a megavelekorporacích. Ty se tomu prostě nevyhnou. Jenom Bank roku je tolik – a v několika kategoriích. Už Auto roku bylo ve své nejlepší době trojmo. Podle prodejů, podle dovozců, podle odborných novinářů. No a?
A kdo vařil pivo, nějakou tu cenu urval, i kdyby Patok bylo jeho rodné jméno. Jistou dobu bylo víc soutěží než pivovarů s výstavem nad pět kilo hektolitrů. Na některých soutěžích mohl na webu zvesela viset sticker „Každý druhý vyhrává“ (a doslova sice nevyjádřeno, ale jasně podáno: „A každý první urve aspoň finalistu!“).
Jenže co s menšími značkami, kteří se nemusí, úradkem centrál, povinně zařazovat do „100 nejlepších brandů šumavského újezdu“?
Zkoušeli jste si dát opravit boty u finalisty soutěže „Nejinovativnější živnostník centrálního Polabí“? Já ano. Za vás. Netřeba, nezkoušejte! Diplomy měl, boty zvoral.
Finalisté krajského kola „Česká spořitelna Živnostník roku Hlavního města Prahy“ mají tu výhodu, že až na jednoho nikoho z nich neznám – dá-li Pámbu, zůstane při tom –, a toho, co znám, nedoporučím ani jako po všech webech proslulého zedníka Chvístka z Ostravy.
Je to nějaká jiná liga. Hraje se tvrdě, jenže mně jako spotřebiteli je to šumafukec. Jedni se snaží vybudovat si dobré jméno, reputaci, u spotřebitelů. Druzí sbírají Diplomy, Pečetě a Ocenění. A není to jen lokální záležitost. Podnikatelů roku, desetiletí, století, milénia, těch jsou kol kolem planety celé Jeruzalémy.
A vidíte – čím víc Certifikátů, tím víc šumafukec.
Zákazníkům imponuje doporučovaný brand.
Ostatními spotřebiteli.
Některým podnikatelům naopak brand diplomovaný.
Diplom od (ne)odborné poroty znamená přesně tolik, co důvěry mu dodá běžný spotřebitel.
Většinou aniprt.
Už jste někdy viděli prosťáčka spotřebitele, co změnil špárkasu, protože ta nová, vytoužená, získala již třetí rok po sobě ocenění „Finanční ústav roku v kategorii přístup k individuálnímu střadateli“?
Až ho uvidíte, vyfoťte mi ho!
A nazvěte tu fotku Lochness Yeti!
Bigvilik's Brand Building Blog 
Zanechat odpověď