Opravdu mě to nadchlo: vždycky se nechám s chutí zavalit několika různými brožurkami, skládačkami, zastrkovačkami a vloženínami, které dohromady tvoří menu v restauraci.
Jestli někdo hledal dramatizaci toho, co dělají značky špatně s formulací své nabídky, tak už nemusí: zajděte si do první skoro-lepší-než-nejméně-mizerné-kafárny v tom poblíž umístěném, takřka krachujícím, ale ještě ne úplně umláceném obchodním či nákupním centru…
A dostanete studijní literatury plnou náruč!
Ruku na srdce, kdo z vás, když si chce dát buď kafe s minerálkou, nebo plnohodnotnou snídani s kýblem hořkého čaje, anebo salátek s nevyslovitelným ovocem, potřebuje přečíst pět publikací různorodého formátu, počtu stran, grafického vypracování či gramáže?
A přesto to právě vám buď přinesou, anebo už to tam leží a zaplňuje to celý stůl: prosťáčku zasedni, studuj. Výpisky si čiň, a až nastuduješ, zavolej a objednej! Neumíš-li nazpaměť, nech se přezkoušet!
Tuhle jsem analyzoval pro jednoho klienta, kolik a jakých nabídek uslyší průměrný čtyřicátník večer na TV kanálech, když není úplný Šlágr. Upřímně řečeno, do rána bych to nepobral. On to pobere, protože používá metodu nalej vylej. Co se v hlavě neusadí, snáz vyteče.
A přesto vám teoretici i rádobypraktici budou vysvětlovat, jak je potřeba dopodrobna vysvětlit potenciálním zákazníkům naši nabídku, pohovořit o mnoha možnostech, ze kterých si ach tak snadno vyberou – a jak se potřeba zatřást s lidmi, co se díky té nepřeberné nabídce ocitnou ve fakírském spánku.
V restauraci, kde jsem včera zapadl k obědu to vyřešili: měli menu k menu. Takového zkratkoprůvodce, který nabídku předchozích pěti svazků smrskl na jednu stránku doporučení.
Úžasný nápad!
A ještě lepší by tu byl: kdyby ty tiskoviny zahodili – a nechali jen onen naprostý zahuštěnec.
Naše nabídka není, co všechno umíme.
Naše nabídka je, co umíme nejlíp.
Líp než ostatní.
Co umíme jenom my!
Co se tam nedá vepsat – proč s tím obtěžujeme?
Bigvilik's Brand Building Blog 
Zanechat odpověď