Já už to téma mockrát načal, ale ono se vrací a vrací, jako dobře vyvážený bumerang. Chtějí něco po tobě? Chtějí. A povzbudí tě? Ne. Nabídnou ti příslib? Vůbec ne. Motivují tě? Pro Pána, proč?
Místo toho mě povýšeně poučí.
Že se projekt, kde se máte nechat povzbudit ve snaze podpořit ze svého všechna dobrá hnutí, jmenuje Daruj správně, to už jsme řešili. Spousty kampaní, co vás nepožádají o charitní peníz, ale vyžadují ho, se spoustou velkopanských rad, jak úspěšně přispět, jsou asi v národní tradici.
Já se rozhodl podpořit nový žurnalistický projekt. Je mi sympatický, i když jsem dost nevlídně psal o jeho namingu. O zbytečně upozaděném a neslibujícím namingu. To slovo si za chvilku připomeneme.
A tak, abych dal najevo, že má kritika pojmenování nemá nic společného s mou podporou záměru, rychle jsem klikl na stránku, kde měli přistávat (je to landing page! Landing!!) zájemci o předplatné. Předplatil jsem, ale proplesknutí!
Tam, kde by britský projekt pokmrkl a něco přislíbil, americký vytroubil dobrý úmysl a veřejně se zapřísahal, a – řekněme – norský by přísahu podal jako černý fór, čekalo mě co?
Neslib. Proplesk. Povýšený políček v podobě hesla:
Držet palce nestačí.
To dobře vím, ostatně proto jsem si je chtěl předplatit. A předplatil. Ale místo uvítání, místo dodání kuráže, namísto příslibu, že právě moje peníze něco změní – naducané poučení, že „necinkat, zašustit!“
Taková neúcta k dobré vůli svědčí o jediném: není nouze. Máme se tak dobře, že si můžeme dovolit poučovat ty, které žádáme o…
No právě! O co vlastně?
Zatím je žádáme o povinný příspěvek na dobro, o musss, ne o dobrovolnou charitu.
Chceš mezi nás? Zašusť, necinkej!
Až začneme žádat o charitu, snad nás ta poučenost přejde.
Bude muset!
Bigvilik's Brand Building Blog 
17.10.2018 (13:23) |
Pěkně všechny napálil. Nový deník byl jen dočasný název, oficiální je Deník N