Když se ta malilinkatá aférka minulý týden prolákla, několik škodolibců mi napsalo: vidíš, to máš za to, že propaguješ heslo „Lepší dobře ukrást než blbě vymyslet!“
Nestalo se nic zásadního, jen kdosi v agentuře, pracující pro Český svaz pivovarů a sladoven, co měl za úkol vymyslet kampaň na svatováclavské Dny českého piva, asi viděl 15 let starou kampaň pro minerální vodu Korunní, kde každý den měl svůj vlastní motiv. A na svatého Václava vymysleli jsme tenkrát poměrnou banalitu: záběr jedna, vidíme koně, na krku má ceduli Pařím na Kovárně. Záběr dva: pochopíme, že je to kůň bronzový, Václavův, ten, co se kdysi večer třás‘. Záběr tři: pack shot.
Co ukázali oni, o patnáct let později: teaser: kůň s cedulí na krku Jsem v hospodě. Plakát, neboli rozuzlení: pochopíme, že je to kůň bronzový, Václavův, ten, co se kdysi večer třás…
Prostě jedna ku jedné.
Jenže, milí pochybovači, to není dobře ukrást! To je blbě ukrást!
Teď si zkusím představit, že jsem já sám nahlížeč na svou vlastní ideu (disclaimer: já sám to nevymyslel, vymysleli jsme to MY – já, Benda, Jiří Strach a celé kreativní oddělení agentury tanagra. Kdo by si nárokoval víc, je vhrdlolhář!). A vidím před sebou ideu o Václavovi, co vzal kramle na pívo.
Hlupákovi stačí, že to okopíruje.
Chytrý vyznavavač hesla „Lepší dobře ukrást…“ začne myslet.
Fajn, Václav šel na pivo. Jak to vylepšit? Pijeme v hospodě sami? Jen neradi. A nechce Svaz pivovárečníků spíš propagovat, že se tam setkáváme s přáteli? Co kdyby – třeba – se v hospodě u stolu sešli všichni světci z pomníku – svatí Prokop, Anežka Česká, Ludmila, Vojtěch i Vašek, a za oknem se pásl kůň třesavý?
Nebo co kdyby naopak za nimi přiběhl malý pikolík s velkým tácem, jak z filmu Obsluhoval jsem anglického krále?
Anebo: co kdyby všichni seděli pod soklem u kubíčku, té malé čepovací stanice?
Prostě dobře ukrást znamená domyslet!
Přizpůsobit!
Nechat působit!
Kradou jen garpové včerejška.
Zanechat odpověď