Nějak se nám roztrhnul pytel s mediálními lynči. Kdejaký jouda vypustí toto sousloví, když se mu nelíbí, že se lidem na sociálních médiích něco nelíbí.
Třeba ekonomka, co ví ausgerechnet kulové o historii a ekonomii kultury, o veřejnoprávních médiích, ale zato si je jista, že invaze Varšavské smlouvy a vstup do EU rovna si jsou. A píše, že Moliere nepotřeboval žádné hnusné dotace, aby složil Lakomce. Blbě!
Spoustě lidí se zase třeba nelíbilo, jak – asi – vychovatelky houfují děti přes železniční přejezd, třebaže jsou závory dole a bliká nepřehlédnutelná červená.
Mediální lynč byl odvozován jednak od osoby, která záznam pořídila, jednak od nepotvrzených zpráv, že z okna lokomotivy na ně laskavě kynul toho stroje vedoucí.
Teď se zase lynč koná v případě dementky, co si postěžovala, že ji brigádník, navíc patnáctiletý Rom, poslal sívíčko psané rukou. Považte ta ostuda! Píše jí rukou a bez chyb!
A že je to první cikán, co umí ha ha ha psát. Inu, blbka.
—
Tak jestli je tohle ten mediální lynč, pak bych lidem, co tohle sousloví vytahují, rád připomněl, co znamená lynč. Ten opravdový…
Bigvilik's Brand Building Blog 
Zanechat odpověď