Bigvilik's Brand Building Blog

„Až vám to pošleme, prostě si to vytiskněte, vyplňte, podepište, znovu naskenujte a odešlete e-mailem. Pak vezměte to vytištěné, dojděte na poštu a zašlete to k nám doporučeně.“

To není citát ze zábavné revue Česko – průkopník digitalizace, ale povel, který mi LP 2015 dala instituce, se kterou jsem musel okolnostmi nucen uzavřít smlouvu.

Tehdy jsem se ptal, proč ta redundance, a byl jsem poučen, že v mém zájmu. De facto zařídí příslušné změny jedva k nim e-mail doteče, zatímco dřív (mýtické roky 2014 a předtím) bych musel čekat, než dorazí doporučená obálka do podatelny a systém ponorných řek ji odnese k příslušnému referentovi. To se sice bude dít i nyní, protože de iure potřebují do šanonu papír s vlastnoručním podpisem, ale mezitím už mohou začít probíhat potřebné změny.

A vidíte, jedna pandemie, a systém pošli mailem, co potřebuješ, a my nařídíme, co všechno přitáhneš za papírový konvolut, se asi hroutí. S jedinou výjimkou v posledních dnech vyřizuju, co běžně obnášelo několik návštěv s pořadačem listin, pouhými pár maily. Hrůza z tělesných kontaktů vede k nečekané míře důvěry: v nouzi se mi věří, že já jsem já a že naskenovaný občanský průkaz není potřeba osobně porovnat s originálem.

Orgány, které donedávna libě hleděly na přeplněné čekárny a zkroušené účastníky řízení v příslušných předklonech, se náhle snaží obrnit v nedostupnosti a úřadují na dálku, on line. Kam to povede! Snad ne k e-státu? Ano, doufá optimista, právě tam…

Teď jen, aby nám to vydrželo, až hrůza povolí.

Protože revmatického cirkusáka těžko učíš novým kouskům.

Ale jedna nadějná indicie by tu byla: pamatujete si na záběry ze zpravodajských pořadů posledních třiceti let? Jak se hrnou ministři na zasedání vlády? A jak to vypadá, že si s sebou nesou v několika zavazadlech obsah okresního archivu od vraždy Václava III.? že jim to musí poponášet několik systematizovaných čeledínů? To vše proto, aby vypadali akčně, zaměstnaně a v centru dění? I sám Andrej Bude-li líp tak chodíval.

A vidíte, najednou pochodují skoro nalehko.

Cosi se zlomilo, a teď jen aby to zase pokřivené nesrostlo.

This entry was posted on 19.3.2020 at 12:26 and is filed under bling bling bling, personal, pokrok nezastavíš ani červenou lucernou!, sociální a ekonomický život, zkušenost spotřebitele, život z pohledu Ducha Sv., česky. You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. You can leave a response, or trackback from your own site.