Menu du jour: Vítejte v zajímavých časech

Šířilo se to v dobách, kdy nám hrozilo maximálně to, co vždycky, teď to snad opadlo, ale už to zase přišlo ze tří stran, takže jen málo a dočasně. Že prý když chtějí staří Číňané někomu popřát něco nedobrého, zavinšují, aby dotyčný žil v zajímavých časech.

Má to naznačit, že nejlepší časy jsou ty nezajímavé, kdy se nic neděje a lidi si jen tak žijou. Zatímco v časech zajímavých, kdy se spektakulárně vymírá, houfce táhnou zleva vpravo a od poledne k půlnoci, přepisují se hranice a společenské řády, tam žít nesnadno.

Něco na tom určitě bude. Z ušáku u krbu se dobře čte o časech dávno minulých, vášních bezpečně vyvanulých a katastrofách a genocidách, co už čtenáře neohrozí. Navíc na pozadí Zla se Dobro vyrýsuje snáz a kontrastněji než na šedi všedního, bledého a nedomrclého dne. V protektorátu opravdu nevládla bujará nálada, ale příběh statečných parašutistů nás nepřestane vzrušovat. Jeden historik tehdy plukovník se při posledním kulatém výročí do toho tak položil, že panovala obava, nevyblouzní-li, že na zastupujícího protektora útočil osobně.

Jo, to byly zajímavé časy, určitě. Oproti tomu jsem v tom ušáku – už v době dost zajímavého lockdownu – četl o časech tak hluboce nezajímavých, že z nich zůstalo jen několik papírových sáčků se zlomky keramiky a kousky zemědělského nářadí. A to je všechno, co víme o životech a osudech jihočeských rolníků, kteří hospodařili po husitských válkách v 16. století v místech, kde byly oba dva statečky v Trocnově. Tušíme, že hospodařili hodně chudě, už vzhledem k nadmořské výšce a stavu zemědělství i celé země.

Víc o nich nevíme, neznáme jejich jména, osudy, rody. Jak nezajímavá doba!

Oproti hrdinovi, jehož životu byla celá kniha věnována (ano, Čornejův Jan Žižka, do zajímavých časů karantény bichle jak dělaná) a jehož život byl VÁŽNĚ zajímavý ažažaž. A životy těch, co smrtelných těl pozbili nějakým dramatickým způsobem, k čemuž dal hrdina často pokyn, pokud nemáchl palcátem osobně (i to je doloženo), ty jsou určitě zajímavé! Tatík Žižka! Přitom o něm taky hodně věcí nevíme. Moderního čtenáře to překvapí. Tu si z dějin zmizí na pár měsíců, tu na celých dvacet let. Tak to chodí.

Nejsem si jist, jestli živořící sedláčci u Trocnova čerpali nějakou útěchu z toho, že jejich život byl tak báječně nezajímavý. Spíš na to neměli čas, protože se snažili nepojít hlady. Královského písaře Mikuláše Navaru, řečeného Čber, jemuž se sice podařilo vzít roha z Prahy, ale husiti ho dostihli v Českém Brodu a upálili v zabedněném sudu, jistě zajímavost jeho konce taky neutěšila.

Zajímavé časy jsou viděny z ušáku. Nebo v kině. Když žijete z ruky do huby, když žijete s vědomím, že to může bát krátká historie, není nezajímavých časů.

Jsou jen časy těžké a ještě těžší.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s


%d blogerům se to líbí: