On k tomu tak trochu tíhne každý, a kdožs bez viny, první šutr uchop! Kdo o sobě někdy neřekl, já jsem vyrobil, dodal, prodal, zařídil a udělal, ačkoli je na první pohled jasné, že tu věc dělalo víc lidí, ba zástupové, ať se hlásí v nejbližší výdejně svatozáří o osobní gloriolu.
Vidíte, nemám ji nad hlavou, určitě jsem to taky mockrát řekl, ale i proto je na více místech tohoto blogu rozeseto upozornění, že napíšu-li nebo napsal jsem, že jsem já-já-já něco udělal, pak je to zkratka pro fakt, že udělala banda, kterou jsem v nejlepším případě vedl, častěji ovšem myslel si, že vedu.
Všimněte si, jak to jeho vlastní PR smečka odnaučila pana premiéra. Dnes už se chlubí plurálem maiestaticus.
Nám zůstali jiní, co dávají své osobnosti důležitost singulářů. Třeba takový červený svetérek, letadla by otočil, naložil svoje roušky a neumí nakupovat od od drobných blbečků-dodavatelů. To jsou ukázky jen z posledních dní a pouze z Twitteru.
První:
Druhá:
A třetí:
Stejnou mánií trpí i kapitáni průmyslu, digitálu, anebo služeb. Tam, kde do toho můžeme mluvit (vidíte, plurál!), se snažíme místně příslušné pressmluvky a piáristy přimět k tomu, aby důsledně singulářství likvidovali.
Neděláme to pro nic za nic! Když to uklouzne v rozhovoru se sí-í-ou jednou, může to být mile podprahová stylistická figura, naznačující osobní zaujetí a ztotožnění se s osudem své firmy, ať už ji vlastní, anebo jen vede. Když to tam cpe úporně pořád, je jasné, že se vnitřně nadmul a rozedmkuvší ego mu vytlačuje mozek, žluč i střevo.
Když zkoumáte předsudky a konotace, které se rozjedou v hlavě spotřebitele nebo hůř, potenciálního spotřebitele, vystavenému naší značce, nepotěší vás, když se nehledanými slovy rozhovoří o arogantním jájínkovi, co jménem značky vysvětloval, že to osobně on montuje každý výrobek a nebýti jeho, ani by si ti ušmudlaní lidičkové neubzdili.
U politických předáků to sice určité části voličstva imponuje – singulář dodává jistotu, ta vede ke zbožštění nebo nenávisti (typu to Babiš nám zvedl důchody, co Kalousek předtím ukradl), ale i tady je riziko:
Když jájínek nesplní nějaký příslib, na ktetém oddaní opravdu bazírují.
A pak je ze singuláře bambulář.
V očích kritičtějších se to stane dřív.
Tak po třetím singuláru.
Bacha, pane svetérku, bacha!
Bigvilik's Brand Building Blog 
Zanechat odpověď