Menu du jour: Blouznivé vytržení

Pochopitelně jsem nezažil ono prvotní vytržení, kdy ti, co dorazili v houfu od Ústí Sezimova, a ti, co se přibatolili z mnoha jiných stran, všichni jak jedna ruka házeli do kádí vše cenné, co měli a zachránili, a chválili Hospodina i Syna, protože veta je se starým světem a přichází věk nový, věk spasení. A celý svět na ruce i tváře u kádě hledí a dozajista stejně se pak zachová, protože tento příklad nad tisíce slov jest.

Samozřejmě jsem nezažil to druhé období, kdy se příjmy města místo z kádí začaly řešit tradičněji, dávkami z poddanských vesnic a hospodářství. A ani jsem nemohl zažít třetí, patetickými filmy zvláště vynechávané období, kdy věrní měšťanostové přijali městská práva a znak s dvouhlavou orlicí od Zikmunda Lucemburského. A bylo po buntech.

Mezitím je tatík Žižka ještě důsledně zbavil blouznivých pikartů a adamitů, čímž nevědomky urychlil i vývoj ve směru od prvního období k třetímu.

Dobu vytržení jsem ale zažil. Když před třiceti lety mírumilovně, něžně a sametově padla vedoucí úloha, zbožštění studentů a jejich role dosahovalo hodně jurodivých výšin. Nápadů, co dělat jinak, ale tak, aby svět viděl, co ještě neviděl, a poučil se z jasného příkladu, bylo hodně. Některé připomínaly neprávem zapomenutou akci Mládež vede Brno. Jiné se jevily i na tehdejší atmosféru poněkud přepísklé. Zejména z paměti nevymizí důstojný leč vychrtlý pán s podivně neklidným pohledem, který předčítal z traktátu, jímž navrhoval, aby skupiny revolučních studentů byly současně vysazeny k Izraelcům a Palestincům, aby je naučily smíru a míru.

Tomu muži dost nespravedlivě odňali slovo, spisek i možnost pobývat na shromáždění. Prostě ho vyvedli.

Ovšem o vnitřní čistotě jeho vize nebylo lze pochybovat.

A je to tady zas!

Těch traktátů! Jak nás krize semkne, naučí, starý svět již nebude možný, nezaměstnaní skladníci zatím vystudují latinu nebo filmové vědy, čímž splní podmínky pro základní příjem, moudrou vládou vyplácený (to nekecám, to vymyslel ekonom na dro… pardon, na monocyklu), a lidstvo se chytne za nos, odvrhne záště, hrabivost i konzum a vrátí se na cestu pravou – a nastane věk nový, věk spasení.

No nic, až to povolí, přijde zase čas na dávky od poddaných i přijímání glejtů a heraldických štítů.

Ale jurodivým blouznivcům to neříkejte!

On taky tatík Žižka zatím v nedohlednu.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s


%d blogerům se to líbí: