Nedá se nic dělat. Shlukování je životu nebezpečné i zakázané. I nejvíce artrotičtí kolodějové businessu vybelhali k digitálu. Někteří, neschopni zprovoznit novou logistiku, to zkoušejí starým trikem „z tisícimetrové pobočky učiňme výdejní okénko“, ale trend je trend, a tak je vrzání kloubů slyšitelné na míle daleko.
Vyrazili i křepčejší. Agentury a poradci se stylizují do wandererů, kteří zachrání osudy značek. Na krajnostech běžící masy poradců dochází k mile komickým výjevům: do znalcovských bratrstev se stylizují party středoškoláků o dvou tabletech a třech psech, a ve stejné chvíli nadnárodní agentury s velkou slávou oznamují založení šamanských poradních ohňů, které budou nyní klientům k dispozici. Jednoho napadne, k čemu si ty šamany sušili doposud, ale nebuďme škodolibí.
Poradci v poklusu udýchaně sdělují, jak je klíčové se konečně rozdigitalizovat (což většina klientstva tak nějak už tuší), že kdo postává, prohrává, a že je třeba přizpůsobit se změněným podmínkám našich zákazníků.
Hosana vespolek!
Sami ale moc svou rétoriku neproměnili. Ti maličtí se utápějí v radách, kterým z nedostatku lepšího slova říkejme titěrně taktické (vyndejte z titulku ujištění, že jim to bude slušet, a dejte tam dopravu zdarma, píše mi jedna grupa, aniž bych nějaké šaty prodával, a aniž by zpozorovala, že sousloví doprava zdarma má teď v head linech i prodejce kameninových uren), ti velcí stále hovoří odtažitým jazykem učebnic a nabízejí, že dokážou…
Já tam teda napočítal pět pojmů, ale kdo by se hádal s obry?
Nohy u toho spolehlivě usnou i tak.
Vrzavě i dychtivě: všichni vyrazili k zítřku.
Ale mluví a myslí jako včera.
Bigvilik's Brand Building Blog 
Zanechat odpověď