Tahle větička by mohla charakterizovat část marketingové komunikace. Obecně, u nás, i v čase pandemie. Však to znáte: značka na vás pomrkává, aby dala najevo, jak je její komunikace vtipná, up-to-date, naprosto unikátní a neotřelá. Jen smysl, sdělení a přínos pro diferenciaci se objaly někde v temném koutku a tam si vzlykají na ramena.
Nedávno jsem musel zhlédnout několik aktuálních, "rouškových" kampaní. Bylo to tam. Přeprodejci energií se chlubí, že jako první (jeden z častých příznaků pašáctví) udělali kampaň o rouškách a přes videopřenos. Že jejích reputace šla plakat k těm třem do rohu už dávno, neřešily ani předchozí kampaně, ale těmi se aspoň nechlubili v dutých press releasech. Jsou to pašáci, že byli první, ale ještě většími pašáky by byli bývali byli, kdyby odolali a byli nultí.
Další značka se pochlubila, že za devět dní změnila kampaň v TV z původně plánované na poděkování a sounáležitost. No bodejť by nezměnila! Za kampaň, která by lákala do zavřených prodejen, by asi centrály nikoho nepochválily. Až na to, že za devět dní vyprodukovala její agentura omyvatelný děkovný spot s předvídatelnými frázemi ve voice overu. Jak podle návodu.
Víte, že ve světě už existují sranda reely a sranda manuály, jak se vzorně dělá děkovná kampaň v dobách koronaviru? Takových vznikly jich už tisíce: tklivá hudba, prolínání ze sestřičky s maskou na zaměstnance s rouškou a zpátky, prázdné ulice, hřejivý pohled nad rouškou a logo. A k tomu děkujeme a jsme s vámi a společně to dáme a překonáme a máme vás rádi, a až to půjde, přineste nám peníze a ať je jich dost. Nic proti té zprávě – jen je to po tisící už malinko nuda.
Ostatně ve světě už taky vzniklo hnutí "Děkujeme, že pomáháte, a ještě víc děkujeme, že o tom držíte hubu".
Jsme to ale pašáci!
A kdybychom to nedělali jen proto, že se to od nás čeká, to by byla síla.
Bigvilik's Brand Building Blog 
Zanechat odpověď