To slovo je pohromou marketingu. My taky máme slevy. My taky máme e-shop. A v posledních dnech my taky už zase máme otevřeno.
Snaha vydat peníze za něco, co my taky vám říkáme, když už to řeklo pět dalších, mě nikdy nepřestala udivovat. Byl jsem povolán už do mnoha ředitelen, kde mi zachmuřené náčelnictvo oznámilo, že zlotřilá konkurence začala propagovat černý ležák, bezešvou variantu, jemně perlivou citronádu, účet zdánlivě bez poplatků, sobotní filmovou premiéru – cokoliv si vzpomenete – a že je nutno neprodleně národu oznámit, že my taky. A to už od roku….
Co platno, že to máme taky, když jsme to dosud neříkali? A proč s tím začínat právě ve chvíli, kdy to samé komunikuje konkurent? Pokud jste průmyslový pivovar, obecenstvo bude vcelku samozřejmě předpokládat, že máte desítku i ležák, ba i ten černý. Pokud jste banka, relativně příčetné zákaznictvo ví, že budete mít aspoň jeden holoúčet bez viditelných poplatků, to už s sebou doba nese. Netřeba lidem objasňovat, že je to tak, že i vy taky. Co takhle místo toho, že taky, říkat to, co nikdo jiný?
Ba ne, to bychom nebyli v lize taky průměrných. Jak na mě jednou mírně ječela jedna manažerka: "Konkurence má inzerát ve Vogue, a já tam chci být taky!"
Snaha zařadit se do taky řady má i mnoho dalších podob. Třeba období.
S kampaní počkáme až na říjen. Proč? Protože v říjnu vyjede i konkurence a my taky chceme být vidět. A proč tedy nebýt vidět jindy? Jednoduchá odpověď: nebyli bychom tam taky.
Taky chceme na billboardy, taky budeme v rádiu a taky pošleme letáčky a e-maily.
Jak to že my taky ještě nemáme variantu s příchutí přezrálých švestek? Kdo může za to, že my taky neprodáváme produkty s příběhem? Proč my taky nemáme barevný leták v novinách?
Mají to oni, my musíme taky. Šli tam, my jdeme taky.
Taky je mocná magie.
Zmíráte pod nánosem starých marketingových praktik?
My taky!
Bigvilik's Brand Building Blog 
Zanechat odpověď