Před nedávnem jsem tu psal o tom, jaké to je, opustit klienta A – a pak si začít s klientem B. Mnozí se chechtali, že na tohle nikdo ještě neměl odvahu, etc., etc., ale prostě je to část praktikova života, a na to už jsem starej, abych psal jen kus pravdy.
A pokud se to stane, snese se vůkol kouzlo poslední faktury.
Muži, do té doby žoviálně přátelští, které každý měsíc už pár dní po splatnosti stačilo decentně požádat, ať na to kouknou, se náhle zatvrdí.
U žen tuplem.
Začnou vám psát, že to si na tu poslední fakturu můžete klidně písknout, protože oni ji neproplatí vůůůbec nikdy, že jste po celou dobu smluvního vztahu opomněli poslat tohle nebo tamto, a že se musí poradit s Generálem, ale že už s ním mluvili, a bohužel kužel, nezaplatíme. Běžte na lampárnu.
A Generál, který donedávna litoval, že mu nevoláte vícekráte denně, náhle nechává váš mobil vyzvánět do halelůja, nebere, není, neodpovídá. A když mu necháte pár ostrých zpráv, zmizí ve virtuálnu.
Nastal čas klasické ekonomické poučky: úvěr se nesplácí ze strachu z následků, ale kvůli tomu, abyste si nezavřeli cestu k dalšímu. A protože poslední faktura už znamená, že naděje, že z vás ještě něco bude, je nulová, tak proč platit?
Jakmile se tohle stane, jakmile zaslechnu, my nad tou fakturou ještě posedíme, byly tu hlasy, že vaše služby nebyly až tak úplně, a z různých stran slyším, že moji kolegové nebyli zcela spokojeni (no kdyby byli, nekončili bychom, i já jsem asi nebyl tak docela spokojenej, že jo), už po těch letech marných bojů nečekám ani minutu.
Máte připomínky proti faktuře?
Mějte. Před splatností.
Po splatnosti to znamená jediné – voláme Krakena.
Vyskakuje právník se všemi kouzly svých mailů, upomínek a předžalobních výzev.
A víte, co se stane?
Někteří jdou k soudu, prohrají až tam. O mnoho víc, než byla částka na faktuře.
Ale většina radši zaplatí, a s tím přijde hromada ublížených zpráv. Ten finanční pán, co psal, že si na to jako můžu hvízdnout, náhle píše, že přece stačilo pár dní počkat, že to všechno trvalo ani ne tak dlouho jako při jiných fakturách, že je to ode mě necitlivé, a proč prej hned s kanónem na vrabce.
A Generál je náhle – jak byl předtím nedostižitelný – splavem výmluvnosti, že snad se dohodneme jako lidi, proč na něj jdu tak zvostra a že to všude rozkecá, jak nelidskej umím bejt. Nemusí, však oni už to vědí.
Zvláštní je, že všichni jsou náhle pohoršeni mými slovy, příkrými formulacemi, i faktem, že jsem do našeho dorůžova rozpučelého života zbytečně přivolal právníka. Těch výčitek!
Mohli jsme přece zůstat přáteli – a my bychom ušetřili za poslední platbu!
Bigvilik's Brand Building Blog 
8.7.2020 (12:01) |
Prý: Nastal čas volat krakena. Tak to je dobrej nůž do růžovýho života bez placení, hehe.