Už jednou se tento holandský polotvrdý sýr s oky na českých sociálních sítích proslavil. To když jeho vychechtaný social media manager napsal na stížnost zákazníka, že se balení nějak ztenčilo a zlehklo, že sice je to pravda, ale že zase přibylo plátků, ha ha ha. Místo sto gramů je jich osmdesát, ale ve více plátcích, co bys, tupečku zákazníčku nechtěl?
Bylo to arogantní a bylo to blbé. Následek touhy obhospodařit sociální média ve formátu 20/20. Dvacetiletej za dvacet. A tak vysmátí studentíci uráželi spotřebitele, protože sranda. A to do dneška nepřešlo, podívejte se na Piráty v Brně, a jejich boj se Šabatovou. Ha ha ha, to jsme zase všechny doběhli, kchůůůl.
No, byla to se sejrem tenkrát aférka, ale nic, co by přelezlo z obvyklého chucpe. Zato letos, kdy všechny značky – neznámo proč – plácají o dovolené doma, ve vlasti, dopustili se dalších výroků. Upřímně, kdo s mozkem ve správné destinaci by pustil takovýhle destinačně promoční post?
„Věděli jste, že na zámku Velké Losiny se odehrávaly čarodějnické procesy? Stravte tuto informaci s bagetou naplněnou zeleninou, sýrem Leerdammer, šunkou, avokádem a kaparovou majonézou.“
Jasně, počty expozic značky se spotřebiteli nebo s možnými spotřebiteli vzrostly milionkrát a více. Jasně, někdo to musí obsluhovat. Buď stroj, nebo blbec. Jasně, většinou blbec, protože je ještě pořád levnější než umělá skorointeligence.
Studentíci se chechtají zákazníkům. Smějí se lidem, co byli tak naivní, že svou obavu zformulovali do otázky – a chtěli být značkou ubezpečeni, že jejich obava je lichá. Místo toho se jim dvacetiletí vysmáli. Chtěl bys, blbečku, sto gramů? Prd dostaneš.
Nepřijde ti zábavné spojení upálených čarodějnic s bagetou s naším sejrem? Tak to máš smůlu. Ten sejra máme v hlavě.
Sejra v hlavě.
Stravte tuto informaci s naším sejrem.
Víme prd, ale myslíme si, že vy taky.
Zanechat odpověď